Znásilnění (§ 185 trestního zákoníku)

Znásilnění (§ 185 trestního zákoníku)

Znásilnění (§ 185 trestního zákoníku)

Trestní advokát podrobně, ale jednoduše, zde vysvětluje vše co je nutné k porozumění trestného činu znásilnění podle § 185 trestního zákoníku. V tomto článku jsou také uvedeny konkrétní příklady z praxe umožňující porozumět některým sporným situacím a jak se vyvarovat případným omylům ohledně právní úpravy tohoto mravnostního deliktu, zvláště ve světle nové právní úpravy od 01.01.2025.

Aktuální znění § 185 trestního zákoníku

Nejdříve si zde uvedeme znění předmětného zákonného ustanovení, aby bylo jasné o čem je dále řeč:

§ 185 Znásilnění

(1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) na dítěti,

b) na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy,

c) s další osobou, nebo

d) se zbraní.

(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,

b) spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo

c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Odstavec 1 – Základní skutková podstata – Jaké jednání je trestné?

Je trestné, když určitá osoba s obětí uskuteční soulož nebo jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží, a to za některého z následujících předpokladů:

  • skutek vykoná proti seznatelné vůli oběti; nebo
  • donutí jinou osobu vykonat skutek; nebo
  • k provedení činu zneužije bezbrannosti oběti.

V dalším textu si postupně vysvětlíme všechny důležité shora uvedené a tučně zvýrazněné pojmy (1. oběť, 2. soulož a jiný pohlavní styk, 3. seznatelná vůle oběti, 4. donucení jiné osoby a 5. bezbrannost oběti):

Oběť trestného činu znásilnění

Obětí trestného činu znásilnění může být jakýkoli člověk, tedy muž nebo žena. Obětí může být dále člověk, který má znaky obou pohlaví (hermafordit) nebo osoba jejíž genderová identita není v souladu s jejím pohlavními znaky (transgender). U oběti nezáleží na věku, může se jednat o dítě, ale i osobu důchodového věku.

Obětí může být i osoba s níž měl pachatel dříve legální pohlavní styk. Pokud je ale pachatel manželem, partnerem nebo druhem oběti, je jeho trestní stíhání podmíněno souhlasem oběti (poškozeného) podle § 163 trestního řádu.

Pro úplnost je zde vhodné upozornit, že pojem oběti má další zásadní význam podle zákona o obětech trestných činů, když oběť znásilnění je dále také považována za zvlášť zranitelnou oběť se zvláštními právy.

Soulož a jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží

Soulož

Soulož je v trestním právu dlouhodobě definována jako spojení pohlavních orgánů muže a ženy. Za soulož se považuje i jen částečné vsunutí pohlavního orgánu, a to i když nedojde k porušení panenské blány.

Dokonanou souloží naopak není jen pouhý dotyk pohlavních orgánů. Toto může být posuzováno jako pokus znásilnění, případně jako sexuální útok (§ 185a tr. zákoníku).

Jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží

Jiným pohlavním stykem srovnatelným se souloží je podle stabilní soudní rozhodovací praxe orální nebo anální sex.

V případě určité intenzity jednání sem také spadá zasouvání prstů, vibrátoru nebo jiných podobných předmětů do pochvy ženy a manuální masturbace (masáž) pohlavního údu muže rukou nebo klitorisu ženy. Dále, jsou zde ještě spornější situace vyžadující vyšší intenzitu provedení, jako tření pohlavního údu muže nebo pohlavního ústrojí ženy. Méně intenzivní útoky tohoto charakteru jsou potom spíše posuzovány jak sexuální útok podle § 185a trestního zákoníku.

Jednání proti seznatelné vůli oběti

Jednání proti seznatelné vůli oběti zahrnuje logicky především násilné donucení oběti. Násilné donucení zahrnuje přímé násilí pachatele proti aktivnímu odporu oběti, ale i násilí proti oběti bez jejího aktivního odporu. Dále se za násilné donucení považuje výhružka použití násilí nebo způsobení jiné újmy.

Jiná jednání proti seznatelné vůli oběti zahrnují situace, které mohou být někdy sporné. Například situace, kdy je útočník nadřízeným poškozené, která se obává jiné újmy (výpověď z práce apod.) z jeho strany a proto při útoku nevyjadřuje výslovný nesouhlas; to ale jen za předpokladu, kdy je tento nesouhlas pro útočníka prokazatelně seznatelný – tedy, že útočník jedná proti seznatelné vůli poškozené. Zda útočník jednal proti seznatelné vůli oběti, bude potom předmětem dokazování v trestním řízení. Tato skutečnost musí být v trestním řízení dostatečně spolehlivě prokázána, aby útočník mohl být za znásilnění odsouzen.

Donucení jiné osoby

Znásilnění formou jeho provedení jinou osobou než pachatelem, znamená, že pachatel k souloži, nebo k pohlavnímu styku srovnatelným se souloží, s obětí, přiměje jinou osobu. Pachatel tedy oběť donucuje, aby tuto nežádoucí aktivitu strpěla s jinou osobou, než je on sám.

Zneužití stavu bezbrannosti oběti

Jde o následující tři situace:

  1. oběť je osobou mladší 12 let (osoba mladší 12 let se považuje vždy za bezbrannou), jde o tzv. znásilnění z podstaty;
  2. oběť do stavu bezbrannosti dostane vlastním zaviněním (např. nadměrnou konzumací alkoholu nebo předávkováním drogami);
  3. oběť se do stavu bezbrannosti dostane bez vlastního zavinění (např. v důsledku duševní poruchy).

Pokud pachatel oběť do stavu bezbrannosti přivede sám (např. přidáním drogy do nápoje), jde o jeho jednání proti seznatelné vůli oběti.

Odstavce 2 až 4 – Přísnější (kvalifikované) skutkové podstaty

Odstavec 2

Odstavec 2 postihuje provedení znásilnění na dítěti (pro účely tohoto odstavce je dítětem je osoba starší 15 let a mladší 18 let); na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy; s další osobou; nebo se zbraní.

Odstavec 3

Co s týká dítěte mladšího patnácti let, není nutné, aby pachatel znal jeho věk. Podstatné, je zda pachatel s ohledem na okolnosti případu mohl a měl vědět, že jde o dítě mladší patnácti let. Co se týká způsobení těžké újmy na zdraví, postačí zavinění z nedbalosti. Proto sem spadají i případy, kdy těžká újma na zdraví oběti spočívá v odpovídající závažné formě posttraumatické stresové poruchy.

Odstavec 4

Zde se jedná o nedbalostní způsobení smrti oběti. Typickým příkladem je smrt starší ženy v důsledku infarktu způsobeném pokusem o její znásilnění. V jiných případech by se již jednalo o vraždu podle § 140 tr. zákoníku nebo o souběh vraždy a znásilnění.

Ze soudní rozhodovací praxe

Případy, které budou i dnes, tj. po 01.01.2025, posuzovány jako znásilnění

K pojmu soulože

Za soulož je třeba pokládat spojení pohlavních orgánů muže a ženy, přičemž postačí, že došlo i jen k částečnému zasunutí pohlavního údu muže do pochvy ženy. Přitom nemusí ani dojít k porušení panenské blány. Spojením pohlavních orgánů je znásilnění dokonáno bez ohledu na to, zda došlo k pohlavnímu ukojení. Při pouhém dotyku pohlavních orgánů by se jednalo jen o pokus trestného činu znásilnění.

[Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1053/2011]

Nevýrazná, pasivní obrana oběti

Zaujetí pasivní obrané pozice

Vážně míněný nesouhlas s pohlavním stykem ve formě soulože může oběť zločinu znásilnění …,která je v důsledku stresu neschopna verbální komunikace, projevit pouze způsobem chování, zejména polohou těla v podobě zaujetí pasivní obranné pozice, znemožňující provedení soulože. Pachatel naplní svým jednáním znak donucení …uvedeného zločinu, jestliže tuto její polohu násilně změní tak, aby mohl soulož provést.

[Ze sbírky trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, rozhodnutí č. 10, sešit 2/2022, sp. zn. 8 Tdo 699/2021]
Nevýrazný slovní nesouhlas

V tomto případě opět nedošlo k výslovnému násilí ze strany pachatele. Poškozená se fyzicky vůbec nebránila, jelikož měla z pachatele strach. Níže uvádíme citaci popisu skutku znásilnění v předmětném rozsudku, kterého se pachatel v této věci dopustil:

Pachatel dne 8. 10. 2012 v době kolem 11:00 hod. v H. B. na ul. O., pod záminkou předání riflových kalhot náležejících jeho přítelkyni vlákal poškozenou P. G. do bytu v přízemí, v němž se zdržuje, přičemž poté co předstíral, že slíbené kalhoty hledá, přistoupil na chodbě bytu k ní a oběma rukama ji objal pod rameny, opakovaně ji políbil na levou stranu krku, přičemž poškozená jej opakovaně vyzvala, aby ji nechal být a pokusila se jej oběma rukama odstrčit, což se jí nezdařilo, obžalovaný jí následně rozepl pásek a svlékl pravou nohavici kalhot a kalhotek, přičemž ji stále držel levou rukou pod ramenem, poté ji opět chytil oběma rukama a odnesl ji do obývacího pokoje, kde ji položil na záda na zde se nacházející postel, čemuž se poškozená ze strachu o své zdraví a život nebránila, avšak opakovaně obžalovaného žádala, aby ji nechal, neboť toto nechce, obžalovaný poté uchopil oběma rukama její nohy, roztáhl je od sebe a vykonal na ní po dobu 2 – 3 minut soulož s vyvrcholením, přičemž poškozená mu opakovala, že ji má nechat být a následně uchopil mobilní telefon s fotoaparátem a vyfotografoval si její přirození.

[Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 294/2014]

Tento skutek byl posouzen jako zvlášť závažný zločin znásilnění, za který byl pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Znásilnění ukájením pohlavního pudu jiné osoby

Trestného činu znásilnění se může pachatel dopustit rovněž v případě, když násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí překoná odpor jiného muže a donutí jej k tomu, aby strpěl stimulaci svého pohlavního orgánu vloženého do úst pachatele. Taková sexuální aktivita pachatele má povahu jiného obdobného pohlavního styku srovnatelného se souloží.

[Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 535/2009]

Případy, které by dnes, tj. po 01.01.2025, nemusely být posuzovány jako znásilnění

Níže uvedené rozličné způsoby ukájení pohlavního mohou být nyní posuzovány spíše jako sexuální útok (§ 185a tr. zákoníku), ale při větší intenzitě, nelze vyloučit, že by mohly být kvalifikovány i jako znásilnění (viz také výše bod “Jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží“).

Pohlavním stykem je jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiného člověka

Spadá sem relativně široká škála forem sexuálních kontaktů. Kromě soulože a s ní srovnatelných forem pohlavního styku je pohlavním stykem třeba i o osahávání prsou nebo pohlavních orgánů, líbání přirození, intenzivnější osahávání intimních míst na těle přes šaty, poskytování tzv. erotické masáže či provádění mírnějších forem sadomasochistických praktik apod. Jako pohlavní styk a trestný čin znásilnění bylo posouzeno i jednání, kdy pachatel oběť osahával na prsou a líbal ji na ústa, uši, krk či prsa …osahávání prsou a osahávání genitálií přes oblečení…

O pohlavní styk, a tedy o znásilnění, půjde i tehdy, pokud pachatel svým jednáním směřuje k ukájení pohlavního pudu samotné oběti, která s tím nesouhlasí. I v takovém případě totiž pachatel útočí na objekt trestného činu znásilnění, tj. na svobodu rozhodování v pohlavních vztazích…

[Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 399/2021]
Intenzivní osahávání

Jednání obviněného, který podle skutkových zjištění „v úmyslu ukojit své sexuální nutkání, v době, kdy poškozená stála u kuchyňské linky a myla nádobí, zavřel za sebou dveře, k této zezadu přistoupil a přitiskl ji úmyslně svým tělem ke kuchyňské lince, objal ji a následně ji osahával na prsou, které hnětl, dále ji osahával přes oblečení na genitáliích, přičemž poškozená se jej snažila odstrkovat rukama, vykroutit se mu ze sevření a opakovaně mu sdělila, že si toto nepřeje“, vykazuje formální znaky trestného činu znásilnění…

[Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 8 Tdo 775/2014]

Případy úspěšné obhajoby obviněného ze znásilnění

Jde o obhajobu poukázáním na to, že u obviněného došlo k tzv. “negativnímu skutkovému omylu”. Přestože je tento rozsudek staršího data, je stále relevantní:

Kdyby se obviněný vzhledem k menší intenzitě odporu ženy, se kterou má v úmyslu souložit, domníval, že jde o odpor jen předstíraný a že ve skutečnosti žena s pohlavním stykem souhlasí, šlo by o skutkový omyl negativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by tím vyloučena jeho odpovědnost za úmyslný trestný čin. Odpovědnost pachatele však není vyloučena, jestliže napadená žena vyvíjí méně intenzivní odpor vzhledem k opožděnému vývoji své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.

[Ze sbírky trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, rozhodnutí č. 63, sešit 7-8/19778, sp. zn. 2 Tz 26/77]

Toto je častou obhajobou obžalovaných ze znásilnění, kterou právě v tomto případě soud vyslyšel. Soud shledal, že u obžalovaného nastal tzv. negativní skutkový omyl, tudíž nemůže být vinen za úmyslný trestný čin, kterým je znásilnění podle § 185 tr. zákoníku.

Související časté otázky a právní pojmy

Práva poškozeného trestným činem2025-08-10T16:59:53+02:00

Poškozený

Poškozený je podle § 43 trestního řádu a jejím osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil.

Práva poškozeného

Nejdůležitějším právem poškozeného je právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, která mu byla trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.

Trestní řád dále přiznává poškozenému následující práva:

  • právo činit návrh na doplnění dokazování,
  • nahlížet do spisů,
  • zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu,
  • zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit.

Zákon o pomoci obětem trestných činů dále přiznává poškozenému právo:

  • v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život. Prohlášení lze učinit i písemně. Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz.

Aktualizováno:

Práva oběti trestného činu2025-08-10T16:59:53+02:00

Pojem oběti

Podle zákona o pomoci obětem trestných činů (zák. č. 45/2013 Sb.) je obětí je fyzická osoba, které bylo nebo mělo být:

  • trestným činem ublíženo na zdraví, anebo
  • způsobena škoda nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.

Pojem oběť se dále někdy v trestním právu používá jako synonymum poškozeného, ale hlavní a správnější význam tohoto pojmu je takový, jak uvedeno výše.

V některých případech může být za oběť považován i příbuzný hlavní oběti (poškozeného)

Zvlášť zranitelná oběť

Zvlášť zranitelnou obětí je:

  • dítě;
  • osoba, která je vysokého věku nebo je postižena fyzickým, mentálním nebo psychickým hendikepem nebo smyslovým poškozením, pokud tyto skutečnosti mohou vzhledem k okolnostem případu a poměrům této osoby bránit jejímu plnému a účelnému uplatnění ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními členy;
  • a dále oběť následujících trestných činů:
    • obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku),
    • znásilnění (§ 185 trestního zákoníku),
    • týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku),
    • týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku)
    • teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku);
  • a dále oběť:
    • trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti;
    • trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí či pohrůžku násilím, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob;
    • oběť trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, jestliže je v konkrétním případě zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na její věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislost na ní.

Práva oběti

Práva oběti přiznaná zákonem o obětech trestných činů

Zákon o obětech trestných činů přiznává obětem následující práva:

  • Právo na poskytnutí odborné pomoci
  • Právo na informace
  • Právo na ochranu před hrozícím nebezpečím
  • Právo na ochranu soukromí
  • Právo na ochranu před druhotnou újmou
  • Právo na peněžitou pomoc
Právo oběti přiznané trestním řádem

Oběť právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život. Prohlášení lze učinit i písemně. Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz.

Aktualizováno:

Uplatnění nároku poškozeného v trestním řízení – na náhradu škody na majetku; újmy na zdraví a na osobnostních právech; jakož i na vydání bezdůvodného obohacení2025-08-10T16:59:53+02:00

O náhradě škody a/nebo újmy a/nebo bezdůvodného obohacení (dále jen “náhrada škody”) způsobené trestným činem může rozhodnout trestní soud až v hlavním líčení. Takového rozhodnutí není ale automatické. Poškozený totiž musí stanoveným způsobem požadovanou náhradu škody uplatnit (navrhnout) nejpozději do okamžiku, kdy soud v hlavním líčení začne provádět dokazování.

Včasné uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení

Nárok na náhradu škody je nutno uplatnit včas, což znamená nejpozději v hlavním líčení před zahájením dokazování. Dokazování se zpravidla zahajuje výslechem obžalovaného.

Pokud do tohoto okamžiku není nárok uplatněn, nemůže soud v trestním řízení náhradu škody poškozenému přiznat. To platí i v případě, poškozený nebyl orgány činnými v trestním řízení řádně poučen, jak má nárok uplatnit.

Tuto chybu může poškozený napravit, pokud dojde například ke zrušení rozsudku v odvolacím řízení a pokud se celé hlavní líčení opakuje znovu od začátku. Obdobná situace může nastat v souvislosti s dovolacím řízením a se řízením o stížnosti pro porušení zákona.

Pokud je sjednávána dohoda o vině a trestu, je nutné nárok na náhradu škody uplatnit nejpozději při prvním jednáním o této dohodě.

Náležitosti návrhu na náhradu škody v trestním řízení

Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit způsobem a formou, které nevzbuzují pochybnosti, že poškozený skutečně požaduje náhradu.

Za řádný návrh nelze považovat např. vyjádření poškozeného v rámci jeho výslechu v přípravném řízení, že „…bude požadovat náhradu škody v plné výši…“. Rovněž neobstojí, pokud poškozený předloží pouhé vyčíslení výše náhrady škody nebo fakturu za opravu poškozeného majetku apod.

Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit vůči určité osobě, tj. proti konkrétnímu obviněnému.

Pokud je obviněných více, poškozený musí vyhodnotit, zda za škodu odpovídají všichni nebo jen někteří. Nárok na náhradu škody potom poškozený musí uplatnit proto těm obviněným, kteří za ni odpovídají. V případech kdy je toto složité vyhodnotit, je lépe nárok na náhradu škody uplatnit proti všem nebo více obviněným než méně. To stejné platí pro to, zda požadovat na spoluobviněných nahradit škodu společně a nerozdílně nebo podle podílu na zavinění škody. Pokud si poškození zde není jistý, je lépe na spoluobviněných požadovat škodu společně a nerozdílně.

Forma uplatnění nároku

Návrh na náhradu škody lze provést ústně, do protokolu, například během výslechu poškozeného (jako svědka) v přípravném řízení.

Lze ale spíše doporučit písemnou formu návrhu, doručením datovou schránkou, písemným podáním (dopisem) policejnímu orgánu v přípravném řízení nebo osobním předáním během výslechu, oproti písemnému potvrzení. Oproti ústnímu podání do protokolu si poškozený v písemné formě může vše lépe promyslet a překontrolovat, zda někde nemá chybu.

Důvod nároku

V návrhu na náhradu škody je nutné také uvést důvod (odůvodnění).

Jako uvedení důvodu nároku poškozeného na náhradu škody, zpravidla postačuje uvést, že skutkem uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání byla poškozenému způsobena škoda, když z tohoto důvodu uplatňuje jeho nárok na náhradu škody.

Pokud poškozený návrh podává po podání obžaloby lze obdobně uvést např., že skutkem uvedeným v obžalobě byla poškozenému způsobena škoda, když z tohoto důvodu uplatňuje jeho nárok na náhradu škody.

Výše nároku

Pokud jde o „výši“ nebo „rozsah“, lze je uvést přesnou částkou způsobené škody nebo nemajetkové újmy nebo získaného bezdůvodného obohacení nebo minimální výší způsobené škody nebo nemajetkové újmy nebo minimálním rozsahem získaného bezdůvodného obohacení (např. když poškozený nezná dosud přesnou výši škody nebo nemajetkové újmy nebo přesný rozsah bezdůvodného obohacení), popř. postačí i uvedení takových údajů, z nichž přesná výše jednoznačně vyplývá (např. uvedením bodového ohodnocení bolestného či ztížení společenského uplatnění).

V trestním řízení nelze požadovat náhradu škody formou uvedením poškozené věci do předešlého stavu. Náhradu škody je proto nutné požadovat v penězích.

Doložení důvodu a výše nároku

Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. Poškozený dokládá důvod a výši uplatněného nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného oboh acení příslušnými doklady (např. jde-li o škodu způsobenou zničením nové věci, prodejním paragonem, kopií účtenky nebo jiným pokladním dokladem o jejím zakoupení) nebo odbornými vyjádřeními (např. při ublížení na zdraví lékařským ohodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění) či znaleckými posudky (např. o škodě způsobené poškozením opotřebené věci nebo o důvodu a výši nemajetkové újmy či o důvodu a výši bezdůvodného obohacení získaného obviněným na jeho úkor) apod.

Pokud poškozený jeho nárok řádně nedoloží, může jej soud vyzvat, aby tak učinil a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tímto způsobem nemusí soud postupovat v případě, že tomu brání důležité důvody, například nutnost urychleného vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu.

Výši požadované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo rozsahu požadovaného bezdůvodného obohacení, které byly uplatněny řádně a včas, je možno v průběhu dalšího řízení měnit, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě v hlavním líčení, event. veřejném zasedání o odvolání. Na upřesnění výše nebo rozsahu uplatňovaného nároku má totiž vliv průběh dokazování, zejména když je více škůdců nebo bezdůvodně obohacených (obžalovaných) a rozvrh požadovaných náhrad závisí na účasti obžalovaných na jejím způsobení nebo jeho získání.

Aktualizováno:

Jak vám můžeme pomoci?

Pomůžeme vám převzetím vaší obhajoby a následným profesionálním postupem v celém trestním řízení. Řádně využijeme všechny právní prostředky k ochraně vašich práv.

JAK ZAČÍT?

Můžete nás ihned kontaktovat telefonicky: +420 602 602 874, nebo přes WhatsApp: +420 602 602 874.

Dále nás lze kontaktovat emailem: info@trestniadvokati.cz nebo formulářem níže na této stránce.

Případně si můžete ihned rezervovat rychlou konzultaci online zde na tomto odkazu nebo níže na této stránce.

Po našem prvotním kontaktu si zpravidla domluvíme schůzku v naší kamenné advokátní kanceláři a dohodneme se na převzetí vaší obhajoby a právního zastoupení.

Rezervace konzultace online

Konzultace v oblasti trestního práva proběhne se zkušenými advokáty na trestní právo, podle Vašeho výběru:

Konzultace online probíhá podle vaší volby přes aplikace WhatsApp, Signal, Telegram, Facetime nebo telefonicky. Přes aplikace lze sdílet dokumenty.

Pro co nejvyšší efektivitu konzultace, můžete do rezervačního formuláře stručně popsat váš problém a dále v odpovědi na email s potvrzením rezervace, zaslat související dokument nebo dokumenty. S konzultací budete spokojeni.

Pokud rezervujete konzultaci ráno nebo dopoledne, je možné, že některý z advokátů bude mít volné časové okno ještě tentýž den. Jinak případně den následující nebo v následujících dnech.

Časy, kdy je možné rezervovat konzultaci se zpravidla pohybují mezi 9:00 až 16:00 hod.

Volná časová okna konzultací jsou k dispozici týden dopředu a aktualizují se průběžně podle aktuálního stavu u advokátů.

Dotaz / poptávka právní služby

Pokud dotaz/poptávku zasíláte v příloze, uveďte: příloha
Znění dotazu/poptávky můžete také zaslat v příloze
Trest zákazu řízení, podmíněné upuštění od výkonu trestu a urychlené vrácení řidičského oprávněníTrest zákazu řízení: co udělat po uložení trestu a co pro urychlené vrácení řidičského oprávnění - průkazu - řidičáku
Pomluva - trestný čin, přestupek a občanskoprávní deliktPomluva (§ 184 trestního zákoníku) - trestný čin, přestupek a občanskoprávní delikt