Přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku je dalším trestným činem řešeným naší advokátní kanceláří při obhajobě klientů. Jde o poměrně závažné jednání s poměrně vysokou trestní sazbou od 4 až 12 let, proto je vhodné této skutkové podstatě věnovat náležitou pozornost.

Aktuální znění § 331 tr. zákoníku

Nejdříve si zde si zobrazíme úplné znění § 331 TZ, upravující trestný čin přijetí úplatku, aby bylo zcela jasné o čem je řeč:

Odstavec 1 – Jaké jednání je trestné?

Trestné je přijetí nebo slíbení úplatku v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu nebo v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného. Uvedené slíbení nebo přijetí úplatku může být provedeno přímo pachatelem nebo zprostředkováno jinou osobou. Tyto pojmy si vysvětlíme podrobněji níže:

Obstarávání věci veřejného zájmu

Konkrétní vymezení těchto oblastí, kde může dojít k přijetí úplatku ve smyslu § 331 odst. 1 TZ, lze také zkráceně pojmenovat jako oblast chráněnou trestním zákoníkem proti ovlivňování uplácením. Níže v tomto článku se proto také používá zkratka „chráněná oblast„.

Obstarávání věci veřejného zájmu je vykládáno dosti široce. Nebudeme zde rozebírat důvody, proč tomu tak je nebo to kritizovat, ale podíváme se zejména na některé sporné situace a jak v těchto věcech reálně rozhodují soudy.

Nebudeme zde proto rozebírat trestná korupční jednání, jako např. činnost zkušebního komisaře u státem regulovaných činností (zkušení komisař v autoškole, zkušební komisař revizních techniků elektro apod.), rozhodovací činnost veřejné správy, plnění povinností Policie ČR anebo městské policie apod., jelikož zde je veřejný zájem zřejmý a je prakticky nesporné, že jde o chráněné oblasti.

Proto zde vyjmenujeme některé sporné situace, ve kterých soudy shledaly případy obstarávání věci obecného zájmu (tj. chráněné oblasti) ve smyslu § 331 odst. 1 TZ:

• fungování záchranné služby;
• nestrannost rozhodčí při fotbalových zápasech;
• objektivní a nestranné zpracování znaleckého posudku s tím, že např. svědecká výpověď věcí veřejného zájmu není;
• svobodná soutěž politických stran a s tím související ovlivňování předvolebních průzkumů;
• objektivní fungování veřejnoprávních médií;
• výkon poslaneckého mandátu;
• činnost neziskových organizací.

Z rozhodovací soudní praxe k obstarávání věci veřejného zájmu

Konkrétně zde lze k pojmu „obstarávání věci veřejného zájmu“ zmínit přijetí úplatku v souvislosti s nezvýšením nájmu u nebytových prostor. Nebytové prostory byly ve vlastnictví obce. Správu těchto prostor pro město zajišťovala komerční firma (dále „správní firma„). Ve smluvním mandátu firmy bylo i sjednávání dodatků k nájemním smlouvám o zvýšení nájmu.

Pracovnice správní firmy při návštěvě pronajatého nebytového prostoru požadovala od nájemce nebytového prostoru úplatek s tím, že se pokusí u starosty městské části domluvit, aby se nájem jeho provozovny nezvyšoval. Pracovnice správní firmy od nájemce obdržela úplatek ve formě zlatého řetízku. Po ověření postupu pro zvyšování nájmu u starosty, pracovnice správní firmy řetízek vrátila nájemci s tím, že navýšení nájmu nelze zamezit.

Pracovnici správní firmy byl za toto jednání pravomocně uložen trest 1 rok odnětí svobody, s podmíněným odkladem na dobu 3 let. Nájemkyně následně podala ústavní stížnost, kterou Ústavní soud zamítl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 6/98 ze dne 14. 10. 1998 a uvedl zejména následující:

Zvláštní povinnosti a závazky vůči veřejné správě má nepochybně nejen veřejný činitel, ale i ten, kdo na základě smlouvy s městskou částí přejímá úkol obstarávat v zájmu obce správu věcí, jež obci patří. Tato okolnost je v našem trestním zákoně vyjádřena slovy „v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu”. V zájmu obce pak jistě nebyl příslib zařídit nezvýšení nájemného u nebytových prostor, když obec přistupovala celkově k jeho zvyšování.

Úplatky při podnikání

Spropitné, dýško, tuzér

Obvyklé spropitné, dýško nebo tuzér poskytované a přijímané v určitých společensky obvyklých a tolerovaných podnikatelských činností trestné není. Typicky jde například o pohostinství, taxislužbu, ubytovací služby apod.

Trestná jednání při podnikání

V jiných situacích podnikatelských vztahů (ať již vztah podnikatel x spotřebitel nebo vztah podnikatel x podnikatel), je to složitější a nejednoznačné. Lze uvažovat například o trestnosti úplatku pracovníkovi banky za vyřízení podnikatelského úvěru nebo obdobná situace při vyřizování spotřebitelského úvěru.

Souvislost s chráněnou oblastí

Zde máme na mysli, jak je uvedeno výše a ve znění § 331 odst. TZ, souvislost s obstaráním věci obecného zájmu (tj. chráněná oblast veřejného zájmu) nebo v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného (tj. chráněná oblast podnikání svým nebo jiného).

Trestní zákoník ve znění § 331 odst. 1 není formulován ve smyslu úplatek za… ale jako úplatek v souvislosti s… Tento neurčitý pojem znamená dosti široké chápání a hlavně rozhodování trestních soudů o konkrétních korupčních jednáních.

To také znamená, například, že ten, kdo obstarává věc veřejného zájmu nebo podnikatel nemusí být uplácen přímo. Proto osoba poskytující úplatek může mít k chráněné oblasti volnější vztah. Například člověk milující zvířata a provozující útulek pro psy, přinese pracovnici, která v rámci stavebního úřadu bude v budoucnu rozhodovat o jeho žádosti o stavební povolení, pro jejího obzvláště roztomilého pejska o kterém ví, že byl jako poraněný přijat z útulku, pozlacený obojek. Pracovnice stavebního úřadu hodností tuto situaci velice kladně a emotivně. Pracovnice stavebního úřadu, potom povolí osobě, která darovala předmětný obojek, provedení kontroverzní stavby. Následně odvolací stavební úřad stavební úřad stavební povolení zruší jako nezákonné.

Potencionálně trestné mohou být i „dary“ po vydání pravomocného rozhodnutí, například obecnímu úřadu, respektive obci, jako vděk za rychlé a nestranné rozhodování, obzvláště, pokud je o opakující se situace.

Dalším příkladem volného vztahu k chráněné oblasti může být situace, kdy obchodní konkurent určité společnosti daruje uklízečce, která v ní zajišťuje pravidelný úklid nový mobilní telefon prémiové značky o kterém si dříve zjistil, že by si jej uklízečka přála. Uklízečka si myslí, že telefon obdržela, jelikož se dárci líbí. Později tento dárce od uklízečky požaduje klíče od objektu konkurenční společnosti, za účelem průmyslové špionáže. Uklízečka odmítne klíče poskytnout a darovaný telefon chce vrátit zpět. Dárce ale telefon zpět nepřijme a uklízečka si jej ponechá. Zde by se jednalo o přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, druhé odsazení TZ, tedy o úplatek v souvislosti s podnikáním jiného, jen pokud by uklízečka klíče dárci vydala. Jelikož klíče nevydala, lze darování telefonu posuzovat jen jako legální občanskoprávní darování.

Žádost o úplatek – odstavec 2

Výše uvedené se týká situací, kdy uplácený úplatek přijme nebo si jej nechá slíbit. Odstavec 2 potom přísněji trestá situaci, kdy uplácený o úplatek požádá.

Požádání o úplatek je případ, kdy pachatel o úplatek žádá jakoukoli komunikační cestou nebo způsobem. Může to být mediálně v ČR známý případ, kdy pověřená osoba žádala o úplatek 5 mil. Kč způsobem, že se dostavila k osobě od níž chtěla úplatek obdržet a na magnetickou tabulku před touto osobou napsala číslo „5“. Nemusí jít tedy o žádost výslovnou.

Kvalifikované – přísnější skutkové podstaty odstavce 3 až 4

Spáchání činu v úmyslu opatřit značný prospěch – odst. 3, písm. a)

Značný prospěch začíná od částky 1.000.000 Kč. K naplnění této skutkové podstaty není nutné, aby pachatel celou částku již obdržel. Další podrobnosti k určení značného prospěchu viz náš příspěvek zde: Hranice výše škody, prospěchu a hodnoty věci

Spáchání činu jako úřední osoba – odst. 3, písm. b)

K pojmu úřední osoby viz náš příspěvek: Úřední osoby pro účely trestního zákoníku

Spáchání činu v úmyslu opatřit prospěch velkého rozsahu – odst. 4, písm. a)

Prospěch velkého rozsahu začíná od částky 10.000.000 Kč. K naplnění této skutkové podstaty není nutné, aby pachatel celou částku již obdržel. Další podrobnosti k určení značného prospěchu viz náš příspěvek zde: Hranice výše škody, prospěchu a hodnoty věci

Spáchání činu jako úřední osoba v úmyslu opatřit značný prospěch – odst. 4, písm. b)

K pojmu úřední osoby viz náš příspěvek: Úřední osoby pro účely trestního zákoníku

Značný prospěch začíná od částky 1.000.000 Kč. K naplnění této skutkové podstaty není nutné, aby pachatel celou částku již obdržel. Další podrobnosti k určení značného prospěchu viz náš příspěvek zde: Hranice výše škody, prospěchu a hodnoty věci.