Dalším z mnoha trestných činů, často obhajovaný ve prospěch našich klientů, je trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku. Článek přináší podrobnou informaci, užitečnou pro potencionální podezřelé, již podezřelé a případně i obviněné, jakož pro každého, koho tato problematika zajímá.
Aktuální znění § 241 TZ
Nejdříve si zde si zobrazíme úplné znění § 241 TZ, upravující trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné platby, aby bylo zcela jasné o čem je řeč:
§ 241 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Jaké jednání je trestné?
Trestné je nesplnění zákonné povinnosti odvést za poplatníka:
- daň,
- pojistné na sociální zabezpečení,
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, anebo
- pojistné na zdravotní pojištění.
Toto nesplnění zákonné povinnosti musí být ve větším rozsahu.
Toto nesplnění zákonné povinnosti se ale týká jen peněžních částek, které plátce předtím srazil z příjmů poplatníka. Podle tohoto zákonného ustanovení není naopak trestné neuhrazení části pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které hradí sám zaměstnavatel, tj. poplatník.
Z tohoto také vyplývá, že zaměstnavatel musí mít dostatek peněz na výplatu mezd a jiných souvisejících výdajů. Pokud tomu tak není, musí zaměstnavatel částky sražené svým zaměstnancům ponechat například na bankovním účtu, v pokladně apod. Jinak se vystavuje trestnímu postihu.
Pokud se ale zaměstnavatel dostal do platební neschopnosti ve smyslu insolvenčního práva (tj. není schopen splnit všechny své závazky nebo je předlužen), nesmí zvýhodnit věřitele, nemůže tedy zaměstnancům vyplatit čisté mzdy, ale odvody či pohledávky jiných věřitelů krátit, aby se nedopustil zvýhodnění některých věřitelů na úkor druhých. V opačném případě by se naopak zaměstnavatel mohl dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ.
OBSAH ČLÁNKU
Jak vám můžeme pomoci?
Pomůžeme vám převzetím vaší obhajoby a následným profesionálním postupem v celém trestním řízení. Řádně využijeme všechny právní prostředky k ochraně vašich práv.
JAK ZAČÍT?
Můžete nás ihned kontaktovat telefonicky: +420 602 602 874, nebo přes WhatsApp / Signal: +420 602 602 874.
Dále nás lze kontaktovat emailem: info@trestniadvokati.cz nebo formulářem níže na této stránce.
Po našem prvotním kontaktu si zpravidla domluvíme schůzku v naší kamenné advokátní kanceláři a dohodneme se na převzetí vaší obhajoby a právního zastoupení.
