Pro účely trestního zákoníku je stanoveno pět kategorií škod podle jejich peněžní výše:
- Škoda nikoli nepatrná: od 10.000 Kč
- Škoda nikoli malá: od 50.000 Kč
- Větší škoda: od 100.000 Kč
- Značná škoda: od 1.000.000 Kč
- Škoda velkého rozsahu: od 10.000.000 Kč
Jak určit samotnou výši škody, tím se zabývá další příspěvek / dotaz: Stanovení výše škody pro potřeby trestního řízení.
Jak tyto kategorie fungují v praxi?
U majetkových deliktů bývá už v základní skutkové podstatě vyžadována minimálně „škoda nikoli nepatrná“ (typicky krádež, zpronevěra, podvod, poškození cizí věci).
U řady trestných činů zvyšují znaky větší, značná škoda, škoda velkého rozsahu“ trestní sazbu, tj. mění právní kvalifikaci s přísnějším trestním postihem. Stačí dosáhnout spodní hranice dané kategorie; do další kategorie se „přeskakuje“ až dosažením její částky.
Některé jiné trestné činy používají pojem výše prospěchu, například § 331 odst. 3 písm. a) TZ, upravující zvlášť závažný zločin přijetí úplatku, hovoří o značném prospěchu. Kategorie výše prospěchu, jsou potom analogicky následující:
- Větší prospěch: od 100 000 Kč
- Značný prospěch: od 1 000 000 Kč
- Prospěch velkého rozsahu: od 10 000 000 Kč
Úmysl pachatele a pokus
Pro právní kvalifikaci je důležité i to, na jakou škodu pachatel mířil. Pokud jednal s úmyslem způsobit např. značnou škodu, ale reálně vznikla jen „nikoli nepatrná“, půjde (při splnění dalších podmínek) o pokus kvalifikované skutkové podstaty, nikoli o prostý dokončený trestný čin.
Škoda jako polehčující / přitěžující okolnost
Soud při rozhodování o výši trestu zohledňuje, zda byl zákonný znak výše škody nebo prospěchu naplněn mírněji nebo výrazněji uvnitř příslušné kategorie výše škody.
Například u vyšší škody je její rozpětí 100.000 Kč až 999.999 Kč. Pokud je skutečná škoda 100.100 Kč a je tedy při nižší hranici, je to polehčující okolnost způsobení nižší škody. Pokud je skutečná škoda 950.000 Kč je to naopak okolnost přitěžující, způsobení vyšší škody.
Související dotazy / příspěvky
HLEDAT V TEXTU
Pro účely trestního zákoníku je stanoveno pět kategorií škod podle jejich peněžní výše:
- Škoda nikoli nepatrná: od 10.000 Kč
- Škoda nikoli malá: od 50.000 Kč
- Větší škoda: od 100.000 Kč
- Značná škoda: od 1.000.000 Kč
- Škoda velkého rozsahu: od 10.000.000 Kč
Jak určit samotnou výši škody, tím se zabývá další příspěvek / dotaz: Stanovení výše škody pro potřeby trestního řízení.
Jak tyto kategorie fungují v praxi?
U majetkových deliktů bývá už v základní skutkové podstatě vyžadována minimálně „škoda nikoli nepatrná“ (typicky krádež, zpronevěra, podvod, poškození cizí věci).
U řady trestných činů zvyšují znaky větší, značná škoda, škoda velkého rozsahu“ trestní sazbu, tj. mění právní kvalifikaci s přísnějším trestním postihem. Stačí dosáhnout spodní hranice dané kategorie; do další kategorie se „přeskakuje“ až dosažením její částky.
Některé jiné trestné činy používají pojem výše prospěchu, například § 331 odst. 3 písm. a) TZ, upravující zvlášť závažný zločin přijetí úplatku, hovoří o značném prospěchu. Kategorie výše prospěchu, jsou potom analogicky následující:
- Větší prospěch: od 100 000 Kč
- Značný prospěch: od 1 000 000 Kč
- Prospěch velkého rozsahu: od 10 000 000 Kč
Úmysl pachatele a pokus
Pro právní kvalifikaci je důležité i to, na jakou škodu pachatel mířil. Pokud jednal s úmyslem způsobit např. značnou škodu, ale reálně vznikla jen „nikoli nepatrná“, půjde (při splnění dalších podmínek) o pokus kvalifikované skutkové podstaty, nikoli o prostý dokončený trestný čin.
Škoda jako polehčující / přitěžující okolnost
Soud při rozhodování o výši trestu zohledňuje, zda byl zákonný znak výše škody nebo prospěchu naplněn mírněji nebo výrazněji uvnitř příslušné kategorie výše škody.
Například u vyšší škody je její rozpětí 100.000 Kč až 999.999 Kč. Pokud je skutečná škoda 100.100 Kč a je tedy při nižší hranici, je to polehčující okolnost způsobení nižší škody. Pokud je skutečná škoda 950.000 Kč je to naopak okolnost přitěžující, způsobení vyšší škody.