Co dělat pokud pokud orgány vězeňské služby kázeňský trest osobě ve výkonu trestu odnětí svobody za požití drog osobou ve výkonu trestu na výlučně na základě pozitivního namátkového testu na přítomnost drog, když přitom takto potrestaný vylučuje, že by drogu vědomě sám požil.

Rozhodnutí vězeňské služby neprokazující zavinění odsouzeného

Jedná se o případy, kdy je odsouzenému uložen kázeňský trest pouze na základě pozitivního testu na přítomnost drog aniž je mu prokazováno zaviněná konzumace drogy. Jde tedy o rozhodnutí ukládající kázeňský trest, ve kterých není vůbec, nebo je zcela nedostatečně, odůvodněno zavinění – byť i nedbalostní – ve věci tohoto kázeňského provinění.

Judikatura správních soudů ve věcech kázeňského trestání

Judikaturu zde lze dělit do dvou skupin. Jednak situace, kdy odsouzený v kázeňském řízení navrhoval důkazy o své nevině nebo tvrdil jiné námitky, zejména procesního charakteru a dále na situace, kdy odsouzený namítá v podstatě jen, že mu vězeňská služba neprokázala zaviněnou – byť i nedbalostní – konzumaci drogy.

Tento článek se zabývá zmíněným druhým typem judikatury, kdy odsouzený namítá v podstatě jen, že c rozhodnutí o kázeňském trestu není nijak zdůvodněno zavinění odsouzeného za konzumaci drogy.

V těchto případech není judikatura zcela jednoznačná. Spíše se ale jeví ve prospěch odsouzených, tedy že případy, kdy je odsouzenému přičítána konzumace jen na základě pozitivního testu na drogy, bez řádného zdůvodnění zavinění považuje za nezákonné.

Z judikatury ve prospěch odsouzených

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 59 A 9/2021-43 ze dne 05.05.2021

V tomto případě se odsouzený ve věznici podrobil orientačnímu vyšetření moči s pozitivním výsledkem na metamfetamin. S tímto odsouzený nesouhlasil a žádal o prošetření celé záležitosti. Na svou obranu dále uváděl, že je možné, že mu jiný dal zakázanou látku do nápoje.

Rozhodnutí vězeňské služby bylo založeno zejména na úvaze, že pokud nebylo prokázáno cizí zavinění za přítomnost drogy ve vzorku moči odsouzeného, je automaticky prokázáno jeho zavinění.

Soud proto považoval takovéto rozhodnutí vězeňské služby za nezákonné.

Z judikatury v neprospěch odsouzených

Z rozhodovací praxe správních soudů se jeví, že pro úspěch správní žaloby musí odsouzený tvrdit alespoň nějaké důvody a případně i navrhovat důkazy, proč přítomnost drogy ve vzorku jeho moči nezavinil. Zpravidla nestačí – bez dalšího – tvrdit jen, že vězeňská neprokázala zavinění odsouzeného, byť i nedbalostní.

K tomu viz např. rozsudek Městského soudu v Praze čj. 6 A 119/2018-75 ze dne 23.06.2021. Soud zde konstatuje, mimo jiné, že odsouzený až v žalobě namítá, že drogu mu mohl úmyslně někdo podstrčit, jelikož testování ve věznici bylo v jeho případě bylo cílené, nikoli namátkové. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, jednak že žaloba nebyla kvalitně zpracována, když i řízení které ji předcházelo nebylo ze strany odsouzeného, resp. jeho právního zástupce dostatečně a relevantně argumentováno. Soud tedy nevyslyšel žalobní námitky odsouzeného a žalobu zamítl.

Související materiály

Články

• Ústavní soud zrušil ustanovení trestního zákoníku zmocňující vládu ke konkretizaci pojmu množství větší než malé
• Advokát na drogové trestné činy vysvětluje pojem množství drogy větší než malé a další způsoby stanovení množství OPL

Otázky a odpovědi

• Pomůže mi připravovaná novela trestního zákoníku, abych nešel do vězení, kdy jsem byl právě obžalován za drogový trestný čin?
• Kázeňský trest za drogy ve věznici?

Stránky

• Advokát na obhajobu stíhaných za nakládání s OPL nebo za jinou drogovou činnost