Trestný čin křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku spočívá jednání, při kterém osoba účelově, nepravdivě a vědomě obviní jinou osobu z trestného činu, a to buď před orgánem činným v trestním řízení, nebo jiným způsobem, který může vyvolat trestněprávní důsledky. Účelem toho uzákoněného trestného činu je ochrana každého před bezdůvodným trestním stíháním.

Aktuální znění § 345 trestního zákoníku

Trestný čin křivého obvinění upravuje § 345 trestního zákoníku. Znění tohoto zákonného ustanovení si zde nejdříve uvedeme, aby bylo jasnější o čem jde řeč:

Vymezení základní skutkové podstaty – Odstavec 1

Smysl a účel skutkové podstaty

Skutková podstata křivého obvinění chrání zájem společnosti/státu na řádné činnosti orgánů činných v trestním řízení, nerušené bezdůvodnými podněty k zahájení trestního stíhání. Současně tím chrání i čest a dobrou pověst osob, proti nepravdivému obvinění z trestného činu.

Jaké jednání je trestné

Trestné jednání spočívá v úmyslném lživém obvinění jiného ze spáchání trestného činu. Není nutné, aby toto způsobilo trestní stíhání. Toto jednání bude trestné i když zůstane ze strany policie bez odezvy.

Musí dojít k obvinění konkrétní trestně odpovědné osoby. Pokud si trestně stíhaná osoba pro svoji obhajobu vymyslí neexistující fiktivní osobu o které prohlásí, že spáchala trestný čin, který se jí klade za vinu, nedopouští se křivého obvinění.

K pojmu lživého obvinění

Lživým obviněním se má na mysli nepravdivé obvinění a současně i úmyslné, tedy vědomě nepravdivé. Lživé obvinění musí mít dále povahu skutkového tvrzení a ne hodnotového soudu. Nepravdivé a tedy trestné skutkové tvrzení může znít např. takto: “Viděl jsem, jak pan XY vylomil dveře od bytu a zanedlouho z něj odnesl cennosti…“. Naopak beztrestným hodnotovým soudem může být tvrzení: “Myslím si, že pachatelem by mohl být pan XY, jelikož byl již dříve odsouzen za krádež“.

K pomu obvinění

Obvinění může mít jakoukoli podobu. Může se jednat o písemné trestní oznámení, může k němu dojít v rámci podání vysvětlení před policejním orgánem nebo před jiným orgánem veřejné moci, může mít formu novinového článku, příspěvku na sociální síti, rozhovoru při vysílání (YouTube video, podcast apod.).

K výši trestu

V základní skutkové podstatě hrozí trest odnětí svobody až na 2 roky.

Přísnější – kvalifikované – skutkové podstaty

Odstavec 2 – Lživé obvinění jiného v úmyslu mu přivodit trestní stíhání

Nad rámec základní skutkové podstaty (odstavec 1) je zde navíc nutný úmysl pachatele přivodit poškozenému trestní stíhání. Tento úmysl lze zpravidla dovozovat v situacích, kdy pachatel jiného lživě obviňuje ze spáchání trestného činu během výslechu u policie, písemným trestním oznámením apod. Zde hrozí trest odnětí svobody až 3 roky.

Odstavec 3

Za kvalifikované skutkové podstaty v odstavci 3 hrozí trest odnětí svobody jeden rok až pět let:

Spáchání činu v úmyslu získat prospěch – písm. a)

Prospěch zde může být jakýkoli, tj. majetkový (například náhrada škody od domnělého pachatele nebo nemajetkový (například postoupení na pracovní pozici lživě obviněného kolegy v práci). Pachatel může prospěch získat pro sebe nebo pro jinou osobu.

Spáchání činu tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem – písm. b)

Spáchání činu tiskem znamená jeho zpřístupnění prostřednictvím tištěných médií, jako jsou noviny, časopisy nebo knihy. Pokud je obsah šířen filmem, rozhlasem či televizí, jde o jeho promítání nebo odvysílání, případně nabídku prostřednictvím těchto médií. Pouhé zhotovení díla určeného pro tato média je jen přípravou, která sama o sobě trestná není.

Za spáchání činu veřejně přístupnou počítačovou sítí se považuje situace, kdy je obsah zpřístupněn či nabízen na internetových stránkách, případně prodáván nebo šířen prostřednictvím internetu. Naopak za veřejně přístupnou síť se nepovažují uzavřené firemní či úřední intranety ani komunikace mezi e-mailovými schránkami chráněnými individuálním heslem.

Obdobně účinným způsobem šíření může být například hromadné rozesílání elektronické pošty velkému počtu adresátů nebo volné zpřístupňování obsahu široké veřejnosti, ať už zdarma, nebo za úplatu.

Spáchání činu v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu – písm. c)

Úmysl pachatele poškodit jiného nemusí směřovat přímo proti osobě, kterou křivě obvinil, ale může zasáhnout i třetí osoby – například policisty, kteří kvůli lživému obvinění vypadají, že pochybili při vyšetřování. Postačí i nepřímý úmysl, přičemž není nutné, aby zamýšlená újma skutečně nastala.

Křivé obvinění se často využívá k dosažení výhod v osobních nebo profesních vztazích. Pachatel může chtít poškodit druhého rodiče v řízení o péči o děti, zhoršit vztah mezi rodičem a dítětem, nebo záměrně ohrozit poškozeného v práci – od ztráty postavení až po propuštění. Újmu může představovat i trestní stíhání s vazbou či domovní prohlídkou, samotné zahájení stíhání však za vážnou újmu považovat nelze.

Spáchání činu v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin – písm. d)

Úmysl zakrýt trestný čin je naplněn pouze tehdy, pokud pachatel jedná s cílem zakrýt vlastní trestnou činnost – včetně přípravy, pokusu či účasti na trestném činu. Pokud by se snažil zakrýt trestný čin jiné osoby, nešlo by o tuto kvalifikaci, ale například o trestný čin nadržování. Stejně tak není podstatné, pokud by chtěl zakrýt jen přestupek nebo jiný protiprávní čin.

Formulace „zlehčit trestný čin“ znamená snahu pachatele ovlivnit obraz svého jednání tak, aby dosáhl příznivějšího výsledku v trestním řízení. Nejčastěji půjde o snahu o mírnější právní kvalifikaci, nižší hodnocení závažnosti činu nebo mírnější trest. Může jít i o procesní postupy, které nepřímo vedou k mírnějšímu výsledku – například záměrné prodloužení řízení, s nadějí na kompenzaci při ukládání trestu.

Spáchání činu na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona – písm. e)

Závažnější formou křivého obvinění je situace, kdy pachatel lživě nařkne osobu, která vůči němu vykonávala svou povinnost danou zákonem, zaměstnáním či funkcí. Typicky se jedná o policisty při zásahu, úředníky ve správním řízení, lékaře při poskytování zdravotní péče nebo učitele ve školním prostředí. Právě proto je zákon v těchto případech přísnější – obvinění totiž podkopává důvěru ve výkon veřejných i dalších důležitých povinností.

Není rozhodující, zda poškozený svou povinnost vykonal správně nebo chybně, ani zda byla pro pachatele příjemná či naopak nepříjemná. Stačí samotný fakt, že povinnost plnil. Křivé obvinění proto může být mstou vůči policistovi, který zasáhl při demonstraci, vůči lékaři, který ošetřil pachatele, nebo například vůči vedoucímu zaměstnanci, který upozornil na nepoctivé jednání a přispěl k ukončení pracovního poměru pachatele.

Aby byl tento přísnější postih dán, musí být lživé obvinění vzneseno v době, kdy poškozený povinnost vůči pachateli plnil, nebo poté, co ji již splnil. Není ale dostačující, pokud pachatel jedná jen s cílem ovlivnit budoucí jednání takové osoby. V praxi jde často o jednání z msty, přičemž soudy obvykle shledávají přímý úmysl.

Související trestné činy

Následující trestné činy nemohou být spáchány spolu s trestným činem křivého obvinění, ale někdy v průběhu trestního řízení může dojít ke změně právní kvalifikace zejména na tyto trestné činy:

• § 184 Pomluva
• § 181 Poškození cizích práv

Naopak tyto trestné činy mohou (a často jsou) páchány spolu (v souběhu) s trestným činem křivého obvinění:

• § 346 Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek
• § 347 Křivé tlumočení
• § 357 Šíření poplašné zprávy