S dopingem se nyní setkáváme prakticky u všech sportů. Tento článek se zabývá rizikem možného trestního postihu v souvislosti s dopingem ve sportu, zejména podle českého práva.

1. Jaké chemické látky, léky a metody jsou kriminalizovány

Ustanovení § 288 trestního zákoníku kriminalizuje látky anabolického nebo jiného hormonálního účinku, dále metody spočívajícími ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu anebo jiné metody, jejichž výsledkem je tzv. dopingový účinek:

(1) Kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin vůči dítěti mladšímu patnácti let, nebo
c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti staršímu patnácti let.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let,
d) spáchá-li takový čin jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba.
(4) Odnětím svobody na pět let až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.

Podle důvodové zprávy k trestnímu zákoníku se za látky s hormonálním účinkem (dále v tomto článku také jen “dopingové látky“) považují:

• anabolické látky (androgenní anabolické steroidy, ostatní anabolické látky);
• hormony a příbuzné látky (erytropoetin, růstový hormon, gonadotropiny, inzulin, kortikotropiny) a látky s antiestrogenní aktivitou.

Všechny tyto látky jsou v zásadě látkami hormonálními, z nichž některé mají anabolický účinek a ostatní mají účinek jiný, např. uvolňují některé další látky, stimulují účinnost, působí na metabolismus apod. Užíváním těchto látek je snaha podpořit růst člověka a jeho svalové hmoty (např. testosteron jako látka s anabolickým účinkem podporuje růst kostí a svalů). Jiné hormonální látky mohou ovlivnit metabolismus organismu (kortiko-steroidy) nebo sexuální reprodukci (sexuální steroidy).

Metodami s dopingovým účinkem (dále v tomto článku také jen “dopingové látky“) se rozumí:

• krevní doping;
• umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku;
• genový doping.

Dopingovým účinkem se rozumí zvýšení fyzické síly, rychlosti či vytrvalosti u člověka, tedy podání lepšího sportovního výkonu, než by konkrétní jednotlivec dosáhl bez jeho užití.

1.1. Podrobný přehled dopingových látek a metod

Podrobný přehled dopingových látek je uveden v příloze č. 1 nařízení vlády č. 454/2009 Sb. ZDE.

Podrobný přehled dopingových metod je uveden v příloze č. 2 nařízení vlády č. 454/2009 Sb. ZDE.

Podrobný přehled dopingových látek a metod v anglickém jazyce je k dispozici ke stažení na oficiálních stránkách depozitáře Mezinárodní úmluvy proti dopingu ZDE.

1.2. K samotné mezinárodní úmluvě proti dopingu

S ohledem na zmíněnou Mezinárodní úmluvu proti dopingu stojí za to poznamenat, že česká trestně právní úprava dopingu byla přijata v návaznosti na přistoupení České republiky k této úmluvě. K této úmluvě přistoupilo již 191 států. Odkaz na oficiální znění této úmluvy je ZDE.

2. Jaké konkrétní jednání v souvislosti s dopingovými látkami je trestné

Podle § 288 odst. 1 trestního zákoníku spáchá trestný čin ten, kdo neoprávněně ve větším množství dopingovou látku:

• vyrobí,
• přechovává,
• doveze,
• vyveze,
• proveze,
• nabízí,
• prodá,
• jinému poskytne nebo podá.

Pod pojmem neoprávněně má trestní zákoník na mysli taková jednání, která nejsou prováděna za léčebnými účely.

Větším množství dopingové látky je podle nařízení vlády č. 454/2009 Sb.: více než jeden blistr, injekce nebo podobné obvykle nedělitelné balení léku obsahujícího tyto látky nebo obdobné množství těchto látek ve speciálním dopingovém přípravku.

Shora uvedené pojmy v odrážkách zřejmě nepotřebují zvláštního komentáře, až na pojem “přechovává“.

K tomuto pojmu je vhodné uvést, že přechovávat dopingovou látku může např. nejen její výrobce a/nebo distributor, ale i jednotlivý nečestně jednající sportovec, který má dopingovou látku například u sebe v zavazadle při cestě na soutěž, v hotelovém pokoji nebo pokud si ji uschoval doma apod.

3. Ukládání trestů za trestný čin výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 trestního zákoníku

Ustanovení § 288 trestního zákoníku stanovuje trest odnětí svobody podle stupně závažnosti protiprávního jednání pachatele ve výměře 0 až 12 let.

Rozmezí výměry uložení trestu odnětí svobody (ať již tzv. podmíněného či nepodmíněného) je v článku uvedeno od "0 až 12" let, jelikož u trestného činu menší závažnosti, zejména podle § 288 odst. 1 trestního zákoníku, lze upustit od potrestání (viz zejména §§ 46 a 48 trestního zákoníku). Nebo lze uložit tzv. podmíněný trest odnětí svobody (viz zejména § 81 a násl. trestního zákoníku).

Kromě trestu odnětí svobody (nebo namísto trestu odnětí svobody) lze uložit i jiný trest nebo jiné tresty, podle pravidel trestního zákoníku o ukládání více trestů samostatně nebo vedle sebe.

K pravidlům ukládání jiných trestů spolu s trestem odnětí svobody nebo na místo něj (např. peněžitý trest), zejména viz zejména § 53 trestního zákoníku.

4. Z rozhodovací praxe českých soudů

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tdo 74/2019

V tomto případě se jednalo o přeshraniční distribuci většího množství látek s anabolickým a hormonálním účinkem. Trestná činnost byla soudy kvalifikována jako ta nejzávažnější, podle 4 odstavce níže citovaného zákonného ustanovení, s uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody 5 let a 6 měsíců, dále peněžitého trestu a propadnutí části majetku pachatele.

Z hlediska mezinárodního stojí za pozornost závěr Nejvyššího soudu, že k tomu, aby tito pachatelé byli potrestáni na území ČR, není nutné aby jejich jednání bylo trestné i ve státech, ve kterých působili. Postačuje, že je toto jednání trestné v ČR.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tdo 346/2023

V tomto případě pachatelka ve spolupráci s mezinárodní organizovanou skupinou distribuovala v ČR přes aplikaci Telegram dopingové látky, za což jí byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody 18 měsíců a peněžitý trest.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tdo 774/2023

V tomto případě odsouzený podle soudu prováděl, mimo jiné, následující:

• na platformě youtube.com zveřejnil video s názvem Zeptej se G. – otázky na lehátku, ve kterém jednoznačně propagoval látky sarm, o kterých tvrdil, že jsou legální a zároveň nabádal sledující, aby na něj nepodávali oznámení na policii, jelikož se tvrzení o nelegálnosti látek sarm s policisty kriminální služby směje, čímž se snažil docílit toho, aby případní zákazníci neměli obavu si přípravky zakoupit a užívat…
• na sociální síti Instagram zveřejnil videopříspěvek, ve kterém propagoval látku YK11, o které uvedl, že se jedná o novou látku se silným anabolickým účinkem na internetové stránce sarms.eu, která má jemnou jaterní toxicitu srovnatelnou nebo nižší než lék Paralen, čímž se snažil bagatelizovat možné nežádoucí účinky přípravku a vyvolat tak důvěru u případných zákazníků k užívání tohoto přípravku, přičemž ve svých videích zveřejňoval slevový kód FG 10 na desetiprocentní slevu při nákupu v internetovém obchodu…

Tato a jiná další obdobná jednání soud kvalifikoval jako přečin výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1 trestního zákoníku, za což odsouzenému uložil peněžitý trest.

5. Závěr

Soudy trestají uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody spíše za protiprávní jednání vyšší závažnosti, tj. v odstavcích 2, resp. 3 a 4, ustanovení § 288 trestního zákoníku. V některých jiných závažnějších případech může jít např. o souběh trestných aktivit distribuce drog a dopingových látek apod.

Pokud by se například u dříve netrestaného sportovce našlo několik blistrů se zakázanou látkou, evidentně pro jeho osobní potřebu, zřejmě by to v nejhorším případě mohlo skončit podmíněným odložením trestního stíhání, bez uložení trestu a bez záznamu v trestním rejstříku. Nicméně podceňovat nebo zlehčovat takovéto záležitosti nelze rozhodně doporučovat.