Trestný čin poškození cizích práv je upraven v § 181 trestního zákoníku a přestože není tolik známý širší veřejnosti, v praxi má nezanedbatelný význam. Má chránit jednotlivce i instituce před tím, aby kvůli nepravdivým informacím či jiného klamání nedocházelo k narušení jejich právního postavení nebo k újmě na jejich právech. V advokátní praxi se tímto trestným činem setkáváme poměrně často v kontextu obchodních a rodinných sporů, ale i souběhu s jinými trestnými činy.

Aktuální znění § 181 trestního zákoníku

Nejdříve si zde uvedeme znění předmětného zákonného ustanovení, aby bylo jasné o čem je dále řeč:

Odstavec 1 – vymezení skutkové podstaty

Přečin poškození cizích práv je často označován jako tzv. nemajetkový podvod. Je tomu tak proto, že stejně jako klasického podvodu podle § 209 tr. zákoníku, spočívá podvodné jednání v uvedení jiné osoby v omyl nebo využití jejího omylu. Zatím co podvod podle § 209 cílí na majetek poškozeného (pachatel získává majetek), poškozování cizích práv spočívá ve způsobení vážné újmy na právech jiného. Jedná se zde tedy o nemajetkovou újmu, při které se pachatel neobohacuje získáním majetkové hodnoty. Jiné je to u kvalifikovaných skutkových podstat podle odstavců 2 a 3, kde pachatel může získat i majetkový prospěch (viz níže).

Ohledně trestného činu poškození cizích práv dochází často k souběhu s trestným činem podvodu (§ 209 tr. zákoníku), v případech, kdy u poškozeného dojde k zásahu do jeho nemajetkových práv a současně i do jeho nemajetkové sféry.

Jaké konkrétní jednání je trestné?

Podstatou tohoto přečinu je buď vědomé jednání směřující ke klamnému ovlivnění rozhodovacího procesu poškozeného za účelem jej poškodit na nemajetkových právech; nebo za tímto účelem využití omylu samotného poškozeného.

Složitější situace, kdy je ve skutkovém ději zapojeno více osob

Zpravidla je osoba uvedená v omyl totožná s osobou, které je způsobena vážná újma na právech. Někdy ale může jít o dvě různé osoby, tj. jedna osoba je uvedena v omyl a jiné osobě z tohoto vznikne vážná újma. V některých případech může takto docházet k dosti složitým skutkovým situacím a s tím spojeným obtížným právním posouzením. Níže si uvedeme takový trochu složitější přiklad skutkového děje.

Matka (osoba jednající v omylu) se mylně domnívá, že v určité gynekologické ordinaci v nemocnici je právě právě přítomen odborný lékař gynekolog a pošle tam její dceru (poškozená), která akutně potřebuje vyšetření. V ordinaci není ale přítomen lékař, nýbrž sanitář (pachatel), který využije omylu matky a poškozenou namísto vyšetření osahává na intimních partiích. Nic netušící poškozená za toto domnělé vyšetření zaplatí platební kartou částku 15.000 Kč a platba bude připsána na účet lékaře, který provozuje tuto specializovanou ordinaci. Nic netušící lékař, který je právně na dovolené, je v tuto chvíli obohacený. Jak skutek pachatele vyjde najevo, věci se chopí média a ordinaci lékaře opustí většina pacientek. Tímto se lékař stane dalším poškozeným. Jak účetní lékaře zjistí platbu navíc, lékař ji vrátí poškozené. Pokud by lékař platbu poškozené zjistil a zatajil ji, dopustil by se přečinu podvodu (§ 209 odst. 1 tr. zákoníku), jelikož částka přesahovala 10.000 Kč.

V tomto případě tedy figurují čtyři osoby, a to v pěti rolích, z nichž pouze jedna (sanitář) je trestně odpovědná, tj. je pachatelem přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku (zde počítáme s možností, že v důsledku podvodného gynekologického vyšetření došlo u poškozené ke značné újmě na jejích právech, proto zde uvádíme také odst. 2 písm. a).

Na tomto příkladu je rovněž patrné, že za určitého skutkového děje by zde mohly být i dvě osoby trestně odpovědné, jedna za poškození cizích práv (§ 181 odst. 1, 2 písm. a) a druhá za podvod (§ 209 odst. 1).

Konkrétní příklady z praxe

Publikace intimních fotografií na Facebooku

Pachatel uvedl poškozenou v omyl, když s jejím souhlasem nejdříve pořídil její intimní fotografie pro jejich společné soukromé potřeby, které potom bez jejího souhlasu umístil na jím vytvořeném profilu na Facebooku, který zpřístupnil vybraným uživatelům v režimu “Přátelé”. Dále pachatel jménem poškozené napsal 8 dopisů, ve kterých jejím jménem hovořil o jejích charakterových vlastnostech a tyto dopisy s přiloženými intimními fotografiemi poškozené, rozeslal vybraným osobám. (Rozsudek Nejvyššího soudu čj. 4 Tdo 815/2014., publikovaný také v jeho sbírce pod č. 11/2013.)

Osahávání intimních partií předstíraným lékařem

Zde byla poškozená uvedena v omyl sanitářem v nemocnici, který se vydával za lékaře a při předstíraném vyšetření ji osahával na intimních partiiích. (Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 948/95, publikovaný ve sbírce trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. 56/1996.)

Vydávání se za jinou osobu při silniční kontrole

V jiném případě se pachatel během řízení motorového vozidla dopustil přestupku a během jeho řešení policejní hlídkou, se vydával za svého příbuzného, kterému následně byla ve správním řízení za předmětný přestupek uložena pokuta 2.000 Kč. V tomto případě pachatel uvedl v omyl policejní hlídku a způsobil vážnou újmu na právech jeho příbuzného. (Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1315/2013.)

Uvedení v omyl matriky při zápisu biologického otce dítěte

Zde matka uvedla v omyl pracovnici matričního úřadu, když v rámci souhlasného prohlášení rodičů, předstírala, že biologickým otcem jejího dítěte je jiný muž. Tímto dítěti způsobila vážnou újmu na jeho právech, spočívající v zásahu do rodinného svazku dítěte s jeho biologickým otcem a dále ve svévolném zásahu do soukromého života nezletilého dítěte. (Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1362/2013.)

Přísnější skutkové podstaty

Způsobení značné újmy na právech (odst. 2 písm. a)

Pro trestnost podle základní skutkové podstaty (§ 181 odst. 1) stačí vážná újma na nemajetkových právech. Pokud je újma intenzivnější, hovoříme o značné újmě, a tím pádem o kvalifikované skutkové podstatě. Taková újma může být např. izolace, strach, rozvrat manželství či ztráta pověsti.

Získání značného prospěchu (odst. 2 písm. b)

Pokud pachatel získá prospěch aspoň 1 milion Kč, pro sebe nebo jiného, jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu.

Vydávání se za úřední osobu (odst. 2 písm. c)

Trestní odpovědnost nastává, pokud se pachatel při činu vydává za úřední osobu (např. policistu, úředníka). Může jít ale i o situaci, kdy poškozený mylně jinou osobu považuje za úřední osobu, a pachatel ji v tom nechá a tohoto omylu využije.

Újma na právech velkého rozsahu (odst. 3 písm. a)

Ještě závažnější formou nemajetkové újmy je újma velkého rozsahu, srovnatelná s majetkovou škodou min. 10 milionů Kč. Např. znemožnění kontaktu s dítětem, ztráta možnosti podnikání, zničení profesní reputace.

Konkrétní příklad z praxe

Způsobení škody velkého rozsahu svému zaměstnavateli

V tomto případě pachatel, jako zaměstnanec farmaceutické firmy, během hromadné výroby a balení léků úmyslně zaměnil jejich obaly, čímž způsobil škodu ve výši 7.558.227,58 Kč. Pozn.: jelikož jde o případ z roku 2017, v té době byla škoda velkého rozsahu už od 5 mil. Kč. (Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1229/2018.)

Získání prospěchu velkého rozsahu (odst. 3 písm. b)

Jde o obdobu předchozí varianty, podle odst. 3 písm. a, ale s finančním ziskem alespoň 10 milionů Kč.

Související trestné činy

• § 191a Zneužití identity k výrobě pornografie (od 01.01.2026)
• § 209 Podvod

Časté otázky a právní pojmy