Nejdříve přinášíme aktuální informace k novelizaci § 205 trestního zákoníku, který upravuje trestný čin krádeže. I když novela snižuje trestnost recidivní krádeže, bude případné dřívější propuštění z výkonu trestu odnětí svobody problematické.

V dalším textu vysvětlujeme vše, co je dobré znát o trestnému činu krádeže, pro podezřelé, obviněné a poškozené a pro všechny ostatní, kterých se tato skutková podstata může týkat.

Znění § 205 tr. zákoníku před novelou a po novele

Trestný čin krádeže je upraven v § 205 trestního zákoníku. Toto zákonné ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 270/2025 Sb. s tím, že tato novelizace nabývá účinnosti od 01.01.2026. Rušené znění zákona je zvýrazněno červeně a nově přidaný text je zvýrazněn zeleně:

§ 205 Krádež

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a

a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,

b) čin spáchá vloupáním,

c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,

d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo

e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, nebo

f) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

(3)(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.

(4)(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(5)(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo

b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).

(6)(5) Příprava je trestná.

Jak vyplývá z výše uvedeného, snižuje se trestnost recidivní (opakované) krádeže. Aktuálně je za recidivní krádež trestní sazba šest měsíců až tři léta. Od nového roku bude za recidivní krádež trestní sazba až na dvě léta.

K významu novelizace pro odsouzené

Podle přechodných ustanovení novely trestního zákoníku platí následující pravidla:

1. Trest uložený do 31.12.2025 za čin, který ode dne 01.01.2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije.
2. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne 01.01.2026 nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.

Z přechodných ustanovení vyplývá, že se nevykoná pouze trest, který byl uložen za čin, který po nabytí účinnosti novely není trestným činem. Toto přechodné ustanovení je doslovně stejné, jako stále platné ustanovení § 419 trestního zákoníku.

Problém u novely § 205 tr. zákoníku je, že recidivní krádež bude i v novém roce trestným činem, ale jen s nižší trestí sazbou. Shora citované přechodné ustanovení ale hovoří o upuštění od potrestání jen u skutků, které od nového roku nebudou žádným trestným činem. Podle mého názoru by bylo možné citované přechodné ustanovení vyložit i opačně, tedy že by měl být trest v těchto případech poměrně zkrácen, ale vážně o tom pochybuji.

Aktuální stav – § 205 TZ do 31.12.2025

V další části toto článku se podíváme na problematiku aktuálně účinného znění § 205 trestního zákoníku (do 31.12.2025):

Účelem § 205 tr. zákoníku je chránit majetek

Účelem tohoto ustanovení je ochrana vlastnictví majetku. Zákon tak reaguje na situace, kdy si někdo neoprávněně přivlastní věc, která mu nepatří. Nezáleží přitom na tom, zda jde o peníze, mobilní telefon, kolo nebo jinou movitou věc. Může jít dokonce o věc, která poškozenému nepatří, například proto, že ji dříve odcizil. Podstatné je, že věc je cizí, která nepatří pachateli a ten k ní nemá žádné jiné oprávnění.

Jaké konkrétní jednání pachatele je trestné

Trestné je, pokud si pachatel cizí věc přisvojí, tedy si ji vezme a chová se, jako by mu patřila. To znamená, že si vytvoří možnost s ní volně nakládat – například ji prodá, použije pro sebe nebo ji schová. Podmínkou ale je, že se tak stane bez souhlasu vlastníka.

Věc může být hmotná i nehmotná

Přisvojenou cizí věcí může být hmotná, ale i nehmotná. Pojem hmotné věci je jasný, například automobil, potraviny v obchodě, peníze v podobě bankovek apod. Horší je to s věcí nehmotnou, kterou může být například, kryptoměna (bitcoin) nebo tzv. ovladatelná přírodní síla, např. elektřina.

Krádeží nehmotné věci také je, pokud spoluvlastník nemovitosti se jí zmocní, v úmyslu nakládat s ní, jako by náležela jen jemu samotnému, a svévolně tím vyloučí ostatní spoluvlastníky z možnosti nemovitost užívat, pronajmout ji apod. K tomu například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2001, sp. zn. 5 Tz 63/2001.

V dalším textu si různé druhy těchto nezákonných jednání podrobněji rozvedeme, podle jednotlivých odstavců citovaného zákonného ustanovení a s uvedením praktických příkladů.

Zavinění pachatele

Aby šlo o trestný čin, musí být jednání pachatele úmyslné. Jinými slovy, pachatel musí vědět, že si přisvojuje cizí věc, a musí to chtít udělat – nikoliv omylem, v domnění, že jde o jeho majetek. Pokud člověk například omylem odnese cizí bundu z restaurace, nejde o krádež, protože chybí úmysl.

Naopak, pokud si někdo vezme kolo, které není jeho, s tím, že si ho „jen půjčí“, ale později se rozhodne si ho ponechat, už může jít o trestný čin. Úmysl si věc přisvojit musí být přítomen nejpozději v okamžiku, kdy si pachatel věc bere. Pokud pachatel pouze bez svolení vlastníka věc vezme do svého dočasného užívání a poté ji vlastníku vrátí do jeho dispozice, půjde o trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 trestního zákoníku.

Základní skutková podstata – Odstavec 1

Podle odstavce 1 hrozí pachateli za krádež až 2 léta odnětí svobody, pokud si cizí věc přisvojí, tak že se jí zmocní a:

• způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
• čin spáchá vloupáním,
• bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
• čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
• čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob.

Kvalifikované (závažnější) skutkové podstaty – Odstavce 2 až 5

Při spáchání trestného činu krádeže v přísnějších skutkových podstatách podle odstavců 2 až 5, pachatel naplní znaky základní skutkové podstaty odstavce 1 a další znak podle některého (nebo některých) odstavců 2 až 5.

Zásadním rozdílem je potom, že pro naplnění znaků skutkových podstat dle odstavců 1 až 5 není nutno prokazovat úmysl pachatele, postačuje zde nedbalostní jednání (nevědomá nedbalost).

Příklad: Kapesní zloděj má v úmyslu krádež podle § 205 odst. 1, písm. d) tak, že v prostředku hromadné dopravy vnikne do batohu spolucestujícího, ze kterého mu odcizí pouzdro, ve kterém se nachází bitcoin peněženka obsahující měnu bitcoin v hodnotě 20 mil. Kč, včetně přístupového hesla. I přesto, že pachatel neměl v úmyslu odcizit tak vysokou peněžní hodnotu, předpokládal hodnotu odcizené věci maximálně okolo 5.000 Kč, bude tento skutek posuzován jako dokonaný zvlášť závažný podle § 205 odst. 1, 5 tr. zákoníku s trestní sazbou 5 až 10 let.

Pokud by se pachateli nezdařilo pouzdro z batohu odcizit, jelikož si toho poškozený například všimnul a začal se bránit, byl pachatel také ohrožen trestní sazbou 5 až 10 let, a to za pokus krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1, 5, písm. a) trestního zákoníku.

Recidiva – Odstavec 2

Zákon zná i zvláštní úpravu pro případy, kdy se někdo opakovaně dopouští krádeží. Pokud byl pachatel v posledních třech letech za obdobné jednání odsouzen nebo potrestán, může být stíhán za krádež i v případech, kdy by jinak šlo třeba jen o přestupek (například odcizení věci s nízkou hodnotou).

Způsobení větší škody – Odstavec 3

Způsobení větší škody znamená krádež věci v hodnotě minimálně 100.000 Kč.

Spáchání činu členem organizované skupiny – Odstavec 4, písm. c)

Trestný čin krádeže je posuzován přísněji, pokud je spáchán členem organizované skupiny, tedy nejméně třemi lidmi, kteří si rozdělí úkoly a jejich jednání je předem naplánované a koordinované. Není nutné, aby šlo o trvalou skupinu – stačí, když se tři a více osob domluví a společně naplánují jeden čin, například krádež. Pokud se však tři lidé jen náhodně přidají bez domluvy nebo plánování, nejde o organizovanou skupinu, ale jen o spolupachatelství.

I když se plán nepovede přesně nebo někdo z členů skupiny jedná jinak (např. použije násilí a dopustí se loupeže), ostatní mohou být dál posuzováni jako pachatelé krádeže v organizované skupině. Důležité je, že každý věděl, že se účastní předem připravené akce nejméně se dvěma dalšími osobami.

Spáchání činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek – Odstavec 4, písm. b)

Stát může vyhlásit stav ohrožení nebo válečný stav, pokud je v nebezpečí jeho území, suverenita nebo demokratické zřízení. Stav ohrožení může platit jen pro část země, zatímco válečný stav vždy pro celé území. K mimořádným událostem patří také živelní pohromy, například povodeň, požár, tornádo či sucho, nebo jiné vážné situace, jako velké dopravní nehody, havárie, občanské nepokoje či teroristické útoky.

Krádež spáchaná během takových mimořádných událostí je trestána přísněji, protože pachatelé zneužívají zmatku a oslabené pozornosti složek záchranného systému. Musí ale existovat přímá souvislost mezi činem a událostí – například když někdo během evakuace při povodni vykrádá opuštěné domy. Nestačí, že se krádež stane jen v době, kdy povodeň probíhá jinde. Pachatel nemusí o mimořádné situaci vědět přesně, postačí, že jeho čin s ní věcně souvisí, i kdyby jen z nedbalosti.

Způsobení značné škody – Odstavec 4, písm. c)

Způsobení značné škody znamená krádež věci v hodnotě minimálně 1.000.000 Kč.

Způsobení škody velkého rozsahu – Odstavec 5, písm. a)

Způsobení škody znamená krádež věci v hodnotě minimálně 10.000.000 Kč.

Spáchání činu v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d TZ) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f TZ) – Odstavec 5, písm. b)

Pachatel naplní tuto skutkovou podstatu, pokud spácháním trestného činu krádeže umožní nebo usnadní spáchat trestný čin financování terorizmu podle § 312e tr. zákoníku anebo trestného činu vyhrožování teroristickým trestným činem podle § 312f trestního zákoníku.