Úhrnný trest

Úhrnný trest se ukládá při odsouzení za dva nebo více trestných činů. Při stanovení výše trestní sazby a konečné výše trestu, se vychází z trestní sazby pro trestný čin nejpřísněji trestný.

Pokud se jedná o souběh více trestných činů, zpravidla minimálně 3 až 4 trestné činy a více, může soud trest zostřit, tím způsobem, horní hranici trestní sazby navýší o jednu třetinu. V rámci takto navýšené trestní sazby soud potom rozhoduje o výši trestu (neznamená to automaticky, že výše trestu má odpovídat navýšené horní hranici trestní sazby).

Proč se zde hovoří o zostření a ne o navýšení trestu?

Pojem zostření trestu se v českém trestním právu používá k odlišení od principu sčítání trestů za jednotlivé trestné činy. K tomu viz například následující přehled nejdelších trestů odnětí svobody udělených soudy v USA za větší počet trestných činů:

Jméno	Výše trestu	Rok / stát	Poznámka
Charles Scott Robinson	30 000 let	1994, Oklahoma	5 000 let za každý z 6 skutků (sexuální zneužití dítěte)
Allan Wayne McLaurin	20 750 let	Oklahoma	13 po sobě jdoucích trestů; doživotí fakticky bez možnosti propuštění
Darron Bennalford Anderson	11 750 let	1994, Oklahoma	Původně 2 200 let, po odvolání zvýšeno na 11 750 let
Dudley Wayne Kyzer	10 000 let + 2 doživotí	Alabama	Tři vraždy a nejdelší trest za jediný skutek dle Guinnessovy knihy rekordů
Neznámý pachatel (Pensylvánie)	3 000 let	Pensylvánie	Opakované znásilnění dítěte, více skutků

Příklad úhrnného trestu bez zostření

Pachatel se dopustí krádeže vloupáním do rodinného domku, ze kterého odcizí peněženku obsahující peněžní částku 5.000 Kč. Pachatel si během krádeže nevšimne, že v peněžence byla i platební karta. Po dokonání krádeže pachatel zjistí, že v peněžence je i platební karta, když tuto peněženku i s platební kartou vyhodí do popelnice a ponechá si jen hotovost 5.000 Kč.

Během tohoto skutku pachatel poškodí vstupní dveře domku a toto poškození bude vyčísleno odborným vyjádřením na částku 5.000 Kč.

Toto jednání bude orgány činnými v trestním řízení kvalifikováno jako:

• přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, s trestní sazbou až 1 rok;
• přečin krádeže podle § 205 odst. 1, písm. a), b) tr. zákoníku, s trestní sazbou až 2 roky;
• přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, s trestní sazbou až 2 roky;
• přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, s trestní sazbou 6 měsíců až 3 léta.

Jak je vidět, pachatele se tímto skutkem dopustil čtyřech přečinů, když za přečin ad 1) hrozí trestní sazba 1 rok, za další přečiny ad 2, 3 až 2 léta a za přečin ad 4 hrozí trestní sazba 6 měsíců až 3 léta.

Jelikož v daném případě šlo pouze jednočinný souběh více trestných činů, nebylo možné, aby soud uvažoval o zostření trestu podle § 43 odst. 1, věta první za středníkem.

Proto v tomto případě musí soud při rozhodování o výši trestu z trestní sazby za trestný čin nejpřísněji trestný, kterým je přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, s trestní sazbou 6 měsíců až 3 léta.

Příklad úhrnného trestu se zostřením trestní sazby

Pachatel během 5 let spáchá 10 skutků zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 trestního zákoníku.

Jelikož zde šlo o vícečinný souběh většího počtu trestných činů, soud při rozhodování o výši trestu využil zostření trestu podle § 43 odst. 1, věta první za středníkem TZ.

V rámci zostření soud navýšil horní hranici trestní sazby o jednu třetinu, tedy na 13 let a 4 měsíce. Jelikož soud ve věci shledal větší množství přitěžujících okolností § 42 písm. a), b), c), d), n) a q), rozhodoval o výši trestu v rámci horní třetiny takto zostřené trestní sazby a pachateli uložil trest odnětí svobody ve výši 11 let.

Souhrnný trest

Soud uloží souhrnný trest podle stejných pravidel jako je tomu u úhrnného trestu, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin.

Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.

Teoretický příklad možnosti uložení prvotrestanému pachateli za více skutků znásilnění trest odnětí svobody na 20 let

Jak je už rozvedeno shora, pokud se jedná o souběh více trestných činů, zpravidla minimálně 3 až 4 trestné činy a více, může soud horní hranici trestní sazby na navýšit o jednu třetinu.

Pokud by se teoreticky jednalo až o extrémní spáchání velkého množství skutků znásilnění v nejpřísnějším odstavci, tj. § 185 odst. 1, 3 nebo 4 trestního zákoníku, je teoreticky možný maximální trest až 20 let.

Nemuselo by se přitom jednat o nejpřísnější odstavec 4 (§ 185 odst. 1, 4 TZ, kde i bez zostření hrozí až 18 let), ale i odstavec 3 (§ 185 odst. 1, 3 TZ, kde bez zostření trestu hrozí maximálně 15 let.

Jako teoretický příklad lze uvést situaci, ve které by se pachatel dopustil většího množství skutků znásilnění podle § 185 odst. 1, 3 TZ (znásilnění dítěte mladšího 15 let nebo osoby ve věznici, ve školském zařízení apod.).

Muselo by se jednat o vícečinný souběh většího počtu těchto zvlášť závažných zločinů znásilnění. Více činný souběh znamená, že jednotlivé skutky jsou samostatnými trestnými činy. V tomto případě by soud při rozhodování o výši trestu mohl trestní sazbu zostřit o jednu třetinu, tj. z 15 let na 20 let. To znamená, že by zde soud teoreticky za větší množství skutků znásilnění mohl uložit trest odnětí svobody až 20 let.

Pokud by se jednalo o vícečinný souběh zvlášť závažných zločinů znásilnění podle § 185 odst. 1, 4, zostření by mohlo vycházet až na 24 let, ale toto již není možné, jelikož zákon toto zostření umožňuje jen do 20 let (kromě případů, kdy lze uložit výjimečný trest).