Mám za to, že oznamovatelka naši komunikaci, před údajným znásilnění a po něm, policii určitě nepředala, jelikož je zcela v můj prospěch. Jak ale může policie vědět co jsme si psali před pár dny na webu? Sleduje nás „velký bratr“?

Velký bratr nás nesleduje. Policie, respektive policejní orgán má pro účely trestního řízení podle § 158d odst. 3 trestního řádu právo skrytě sledovat osoby a věci. Pokud přitom má dojít k průniku do webového uživatelského účtu, kde mají uživatelé pod jejich osobním uživatelským účtem uloženy soukromé informace, tj. fotografie, videa a elektronickou komunikaci, je toto možné jen po předchozím povolení soudce.

Pokud tedy oznamovatelka oznámila na policii znásilnění, policie ji vyslechla a zjistila také informace na jakém webu jste spolu komunikovali.

Následně policie zřejmě podala návrh soudu na povolení tohoto sledování vaší webové komunikace, když po vydání povolení soudcem, policejní orgán kontaktoval provozovatele webu pro umožnění přístupu do vašich uživatelských účtů, případně o dodání vaší webové komunikace.

Z povahy těchto věcí také vyplývá, že rozhodování soudů v těchto věcech netrvá v řádu týdnů nebo měsíců, ale dnů. Proto policie mohla předmětnou komunikaci zajistit velice rychle.

Takže tímto legálním způsobem se policie mohla podrobně seznámit s obsahem celé vaší komunikace na předmětném webu, bezprostředně předtím, než mělo dojít k údajnému znásilnění, ale i s komunikací, která měla proběhnout po něm.

Z hlediska zjištění, kdo má v tomto případě pravdu, může mít tako webová komunikace zásadní význam.

Policie by tyto okolnosti měla prověřovat důsledně jak z hlediska oznamovatelky, tak i z pohledu podezřelého, jelikož znásilnění (§ 185 TZ) je již od prvního odstavce zvlášť závažným zločinem, za který hrozí od 2 až 10 let vězení (odstavec 1) a dále až 15 let (odstavec 3), případně až 18 let trestu odnětí svobody (odstavec 4).