Článek jednoduše a srozumitelně vysvětluje, jaká různá jednání český trestní zákoník považuje za trestný čin krádeže a jaké hrozí tresty. Cílem je pomoci lidem zorientovat se v právní úpravě a vědět, kdy je situace vážná a je vhodné vyhledat právní pomoc.

Aktuální znění § 205 tr. zákoníku – krádež

Účelem § 205 tr. zákoníku je chránit majetek

Účelem tohoto ustanovení je ochrana vlastnictví majetku. Zákon tak reaguje na situace, kdy si někdo neoprávněně přivlastní věc, která mu nepatří. Nezáleží přitom na tom, zda jde o peníze, mobilní telefon, kolo nebo jinou movitou věc. Může jít dokonce o věc, která poškozenému nepatří, například proto, že ji dříve odcizil. Podstatné je, že věc je cizí, která nepatří pachateli a ten k ní nemá žádné jiné oprávnění.

Jaké konkrétní jednání pachatele je trestné

Trestné je, pokud si pachatel cizí věc přisvojí, tedy si ji vezme a chová se, jako by mu patřila. To znamená, že si vytvoří možnost s ní volně nakládat – například ji prodá, použije pro sebe nebo ji schová. Podmínkou ale je, že se tak stane bez souhlasu vlastníka.

Věc může být hmotná i nehmotná

Přisvojenou cizí věcí může být hmotná, ale i nehmotná. Pojem hmotné věci je jasný, například automobil, potraviny v obchodě, peníze v podobě bankovek apod. Horší je to s věcí nehmotnou, kterou může být například, kryptoměna (bitcoin) nebo tzv. ovladatelná přírodní síla, např. elektřina.

Krádeží nehmotné věci také je, pokud spoluvlastník nemovitosti se jí zmocní, v úmyslu nakládat s ní, jako by náležela jen jemu samotnému, a svévolně tím vyloučí ostatní spoluvlastníky z možnosti nemovitost užívat, pronajmout ji apod. K tomu například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2001, sp. zn. 5 Tz 63/2001.

V dalším textu si různé druhy těchto nezákonných jednání podrobněji rozvedeme, podle jednotlivých odstavců citovaného zákonného ustanovení a s uvedením praktických příkladů.

Odstavec 1

Podle odstavce 1 hrozí pachateli za krádež až 2 léta odnětí svobody, pokud si cizí věc přisvojí, tak že se jí zmocní a:

způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou:

peněžní hodnota škody nikoli nepatrné je minimálně 10.000 Kč, v opačném případě by šlo o přestupek;

čin spáchá vloupáním,

bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,

čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo

čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,

Zavinění pachatele

Aby šlo o trestný čin, musí být jednání pachatele úmyslné. Jinými slovy, pachatel musí vědět, že si přisvojuje cizí věc, a musí to chtít udělat – nikoliv omylem, v domnění, že jde o jeho majetek. Pokud člověk například omylem odnese cizí bundu z restaurace, nejde o krádež, protože chybí úmysl.

Naopak, pokud si někdo vezme kolo, které není jeho, s tím, že si ho „jen půjčí“, ale později se rozhodne si ho ponechat, už může jít o trestný čin. Úmysl si věc přisvojit musí být přítomen nejpozději v okamžiku, kdy si pachatel věc bere.

Recidiva

Zákon zná i zvláštní úpravu pro případy, kdy se někdo opakovaně dopouští krádeží. Pokud byl pachatel v posledních třech letech za obdobné jednání odsouzen nebo potrestán, může být stíhán za krádež i v případech, kdy by jinak šlo třeba jen o přestupek (například odcizení věci s nízkou hodnotou).

Závažnější skutkové podstaty

Zákon rovněž stanoví přísnější tresty až do výše 10 let odnětí svobody, v případech, kdy pachatel krádeže

• způsobí škodu velkého rozsahu (minimálně 10 mil. Kč),
• čin spáchá aby umožnil teroristický útok.

V těchto případech hrozí pachateli podstatně vyšší tresty odnětí svobody, a může jít až o zvlášť závažný zločin, u kterého je trestná i samotná příprava činu.