S dopingem se nyní setkáváme prakticky u všech sportů. Tento článek se zabývá rizikem možného trestního postihu v souvislosti s dopingem ve sportu, a to za trestný čin výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 trestního zákoníku. Článek dále vysvětluje roli a regulaci WADA a její význam z hlediska soudně trestního postihu za doping.

Jaké chemické látky, léky a metody jsou kriminalizovány

Ustanovení § 288 trestního zákoníku kriminalizuje látky anabolického nebo jiného hormonálního účinku, dále metody spočívajícími ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu anebo jiné metody, jejichž výsledkem je tzv. dopingový účinek.

Ustanovení § 288 trestního zákoníku zní následovně:

Podle důvodové zprávy k trestnímu zákoníku se za látky s hormonálním účinkem (dále v tomto článku také jen “dopingové látky“) považují:

• anabolické látky (androgenní anabolické steroidy, ostatní anabolické látky);
• hormony a příbuzné látky (erytropoetin, růstový hormon, gonadotropiny, inzulin, kortikotropiny) a látky s antiestrogenní aktivitou.

Všechny tyto látky jsou v zásadě látkami hormonálními, z nichž některé mají anabolický účinek a ostatní mají účinek jiný, např. uvolňují některé další látky, stimulují účinnost, působí na metabolismus apod. Užíváním těchto látek je snaha podpořit růst člověka a jeho svalové hmoty (např. testosteron jako látka s anabolickým účinkem podporuje růst kostí a svalů). Jiné hormonální látky mohou ovlivnit metabolismus organismu (kortiko-steroidy) nebo sexuální reprodukci (sexuální steroidy).

Metodami s dopingovým účinkem (dále v tomto článku také jen “dopingové látky“) se rozumí:

• krevní doping;
• umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku;
• genový doping.

Dopingovým účinkem se rozumí zvýšení fyzické síly, rychlosti či vytrvalosti u člověka, tedy podání lepšího sportovního výkonu, než by konkrétní jednotlivec dosáhl bez jeho užití.

Podrobný přehled dopingových látek a metod

Přehled dopingových látek je uveden v příloze č. 1 nařízení vlády č. 454/2009 Sb. a potom přehled dopingových metod je uveden v příloze č. 2 zmíněného nařízení.

Podrobný přehled dopingových látek a metod v anglickém jazyce je k dispozici ke stažení na oficiálních internetových stránkách Mezinárodní úmluvy proti dopingu.

S ohledem na zmíněnou Mezinárodní úmluvu proti dopingu, stojí za to poznamenat, že česká trestně-právní úprava dopingu byla přijata v návaznosti na přistoupení České republiky k této úmluvě. K této úmluvě přistoupilo již 191 států – odkaz na úplné oficiální znění této úmluvy.

Jaké jednání s dopingovými látkami je trestné?

Podle § 288 odst. 1 trestního zákoníku spáchá trestný čin ten, kdo neoprávněně ve větším množství dopingovou látku:

• vyrobí,
• přechovává,
• doveze,
• vyveze,
• proveze,
• nabízí,
• prodá,
• jinému poskytne nebo podá.

Pod pojmem neoprávněně má trestní zákoník na mysli taková jednání, která nejsou prováděna za léčebnými účely.

Větším množství dopingové látky je podle nařízení vlády č. 454/2009 Sb.: více než jeden blistr, injekce nebo podobné obvykle nedělitelné balení léku obsahujícího tyto látky nebo obdobné množství těchto látek ve speciálním dopingovém přípravku.

Shora uvedené pojmy v odrážkách zřejmě nepotřebují zvláštního komentáře, až na pojem “přechovává“.

K tomuto pojmu je vhodné uvést, že přechovávat dopingovou látku může např. nejen její výrobce a/nebo distributor, ale i jednotlivý nečestně jednající sportovec, který má dopingovou látku například u sebe v zavazadle při cestě na soutěž, v hotelovém pokoji nebo pokud si ji uschoval doma apod.

Ukládání trestů za trestný čin výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 trestního zákoníku

Ustanovení § 288 trestního zákoníku stanovuje trest odnětí svobody podle stupně závažnosti protiprávního jednání pachatele ve výměře 0 až 12 let.

Rozmezí výměry uložení trestu odnětí svobody (ať již tzv. podmíněného či nepodmíněného) je v článku uvedeno od "0 až 12" let, jelikož u trestného činu menší závažnosti, zejména podle § 288 odst. 1 trestního zákoníku, lze upustit od potrestání (viz zejména §§ 46 a 48 trestního zákoníku). Nebo lze uložit tzv. podmíněný trest odnětí svobody (viz zejména § 81 a násl. trestního zákoníku).

Kromě trestu odnětí svobody (nebo namísto trestu odnětí svobody) lze uložit i jiný trest nebo jiné tresty, podle pravidel trestního zákoníku o ukládání více trestů samostatně nebo vedle sebe.

K pravidlům ukládání jiných trestů spolu s trestem odnětí svobody nebo na místo něj (např. peněžitý trest), zejména viz zejména § 53 trestního zákoníku.

Z rozhodovací praxe českých soudů

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tdo 74/2019

V tomto případě se jednalo o přeshraniční distribuci většího množství látek s anabolickým a hormonálním účinkem. Trestná činnost byla soudy kvalifikována jako ta nejzávažnější, podle 4 odstavce výše citovaného zákonného ustanovení, s uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody 5 let a 6 měsíců, dále peněžitého trestu a propadnutí části majetku pachatele.

Z hlediska mezinárodního stojí za pozornost závěr Nejvyššího soudu, že k tomu, aby tito pachatelé byli potrestáni na území ČR, není nutné aby jejich jednání bylo trestné i ve státech, ve kterých působili. Postačuje, že je toto jednání trestné v ČR.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tdo 346/2023

V tomto případě pachatelka ve spolupráci s mezinárodní organizovanou skupinou distribuovala v ČR přes aplikaci Telegram dopingové látky, za což jí byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody 18 měsíců a peněžitý trest.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 11 Tdo 774/2023

V tomto případě odsouzený podle podle odvodnění rozhodnutí soudu prováděl, mimo jiné, následující:

…na platformě youtube.com zveřejnil video s názvem Zeptej se G. – otázky na lehátku, ve kterém jednoznačně propagoval látky sarm, o kterých tvrdil, že jsou legální a zároveň nabádal sledující, aby na něj nepodávali oznámení na policii, jelikož se tvrzení o nelegálnosti látek sarm s policisty kriminální služby směje, čímž se snažil docílit toho, aby případní zákazníci neměli obavu si přípravky zakoupit a užívat…

...na sociální síti Instagram zveřejnil videopříspěvek, ve kterém propagoval látku YK11, o které uvedl, že se jedná o novou látku se silným anabolickým účinkem na internetové stránce sarms.eu, která má jemnou jaterní toxicitu srovnatelnou nebo nižší než lék Paralen, čímž se snažil bagatelizovat možné nežádoucí účinky přípravku a vyvolat tak důvěru u případných zákazníků k užívání tohoto přípravku, přičemž ve svých videích zveřejňoval slevový kód FG 10 na desetiprocentní slevu při nákupu v internetovém obchodu…

Tato a jiná další obdobná jednání soud kvalifikoval jako přečin výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1 trestního zákoníku, za což odsouzenému uložil peněžitý trest.

WADA – Světová agentura proti dopingu

Má WADA význam z hlediska trestního postihu za doping v České republice? Pro zodpovězení této otázky je dobré si nejdříve vysvětlit: (1) co je to WADA, (2) jaké úkoly plní a (3) jaký je její status z hlediska mezinárodního práva.

Co je to WADA?

WADA (World Anti-Doping Agency) je světová antidopingová agentura založená v roce 1999 s cílem bojovat proti dopingu ve sportu na mezinárodní úrovni.

Jaké úkoly WADA plní?

Jejím hlavním úkolem je chránit čistotu sportu, zdraví sportovců a zajistit spravedlivé soutěžní podmínky. WADA vytváří a pravidelně aktualizuje Světový antidopingový kodex, který stanovuje jednotná pravidla pro všechny sporty a země.

WADA dále koordinuje vědecký výzkum, vzdělávání a osvětu v oblasti dopingu a kontroluje akreditaci antidopingových laboratoří. Kromě toho spravuje seznam zakázaných látek a metod, které sportovci nesmí užívat.

WADA také spolupracuje s mezinárodními sportovními federacemi, národními antidopingovými organizacemi i vládami. Její úsilí má za cíl odhalovat a předcházet dopingu, podporovat férovost a důvěru ve sportovní výsledky. Boj s dopingem je dlouhodobý a složitý proces, ve kterém WADA hraje klíčovou a nezastupitelnou roli.

Jaký má WADA status podle mezinárodního práva?

WADA není mezinárodní organizace ve smyslu mezinárodního veřejného práva, jakou je například OSN (Organizace spojených národů) nebo WHO (Světová zdravotnická organizace). WADA byla založena roku 1999 na základě společné iniciativy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a vlád států, ale právně je to soukromá nadace založená podle švýcarského práva, se sídlem v Lausanne a hlavním sídlem v Montrealu.

Státy ani mezinárodní organizace (jako OSN) sice WADA formálně neuznávají jako mezivládní organizaci a prostřednictvím ratifikace UNESCO Úmluvy proti dopingu ve sportu (2005) uznávají její pravidla (Světový antidopingový kodex). Tím WADA de facto získala silnou autoritu a legitimitu, ale právně zůstává WADA nestátní subjekt, nikoli mezinárodní organizací ve smyslu mezinárodního práva.

Jaký to má důsledek pro trestní postih dopingu v ČR?

S ohledem na výše uvedené nemají pravidla WADA a její seznamy dopingových látek a metod přímý vliv na trestní postih dopingu v ČR. Dále z těchto důvodů existují rozdíly mezi zakázanými dopingovými látkami a metodami na seznamech WADA a na seznamech podle nařízení vlády č. 454/2009 Sb, pro účely trestního postihu podle § 288 trestního zákoníku v České republice.

Seznamy WADA jsou zpravidla o něco přísnější než seznamy pro účely trestního postihu v ČR. Jsou například známé případy pozitivních dopingových kontrol po požití běžně komerčně dostupné sportovní výživy u vrcholových sportovců. Ale pozor – může to být i naopak – nelze vyloučit, že co není zakázané ze strany WADA, nemůže být soudně trestné podle českého práva. Proto všem sportovcům lze doporučit přiměřenou obezřetnost.

Z hlediska WADA a trestního zákoníku je dále rozdíl mezi osobami, na které se tyto pravidla vztahují. Pravidla WADA mají zásadní význam pro sportovce a soutěže, pro které jsou její pravidla závazná. Naopak pravidla trestního zákoníku se vztahují na všechny osoby, bez rozdílu, zda jde o vrcholové nebo rekreační sportovce a bez ohledu na to, zda se účastní sportovních soutěží.

Závěr

Vrcholoví sportovci a odborníci v oblasti vrcholového sportu by měli mít na paměti dvojkolejnost regulace dopingu v trestně-právní rovině a oblasti regulované WADA.

Z hlediska soudního ukládání trestů za doping lze shrnout, že soudy trestají uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody spíše protiprávní jednání vyšší závažnosti, tj. v odstavcích 2, resp. 3 a 4, ustanovení § 288 trestního zákoníku.

Pokud by se například u dříve netrestaného sportovce našlo několik blistrů se zakázanou látkou, evidentně pro jeho osobní potřebu, zřejmě by to v nejhorším případě mohlo skončit podmíněným odložením trestního stíhání, bez uložení trestu a bez záznamu v trestním rejstříku.

V případech souběhu nedovoleného jednání v oblasti dopingových látek a omamných a psychotropních látek potom již zpravidla hrozí vysoké a nepodmíněné tresty odnětí svobody.