Ústavní soud se zastal svobody projevu v případě trestně stíhaného výroku na sociálních sítích. Dne 11. března 2025 vydal Ústavní soud ČR nález sp. zn. I. ÚS 1927/24, kterým zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1. Tyto soudy odsoudily stěžovatele za trestný čin šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku kvůli jeho veřejným výrokům o údajném úmyslu vlády ČR zaútočit jadernými zbraněmi na Ruskou federaci.

Podstata případu

Stěžovatel byl trestně stíhán za výroky pronesené v živém vysílání na YouTube a Facebooku, ve kterých tvrdil, že česká vláda chce jaderně zaútočit na Rusko, což by vedlo k odvetě a zničení České republiky. Soudy jeho tvrzení vyhodnotily jako nepravdivé a způsobilé vyvolat vážné znepokojení části obyvatelstva. Stěžovatel byl původně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, který byl později změněn na peněžitý trest 10 000 Kč. Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl.

Argumentace Ústavního soudu

Ústavní soud zdůraznil, že svoboda projevu chráněná čl. 17 Listiny základních práv a svobod zahrnuje i projevy, které jsou nadsazené, šokující nebo nepřesné. Zrušená rozhodnutí soudů podle něj nepřiměřeně zasáhla do politické diskuse a omezila ústavně chráněný názorový projev.

Ústavní soud konstatoval, že:

• Stěžovatelův výrok byl sice zavádějící, ale měl spíše povahu politického názoru než skutkového tvrzení.
• Soudy nepřiměřeně extenzivně vyložily skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku.
• Projev byl učiněn veřejně a pod vlastním jménem, takže diváci mohli sami posoudit jeho věrohodnost.
• Opatření proti tzv. dezinformacím nesmí oslabovat principy demokracie, zejména ochranu svobody projevu.

Důsledky rozhodnutí

Ústavní soud proto zrušil odsuzující rozsudky a zdůraznil, že zásah do svobody projevu musí být podložen jasnou právní nezbytností. Toto rozhodnutí potvrzuje, že trestní postih výroků v politické debatě má být uplatňován jen v krajních případech a s ohledem na ústavní principy.