Týrání zvířat (§ 302 trestního zákoníku)

Týrání zvířat (§ 302 trestního zákoníku)

Týrání zvířat (§ 302 trestního zákoníku)

Článek vysvětluje jednoduše a srozumitelně vše co je nutné k porozumění trestného činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku. V článku jsou také uvedeny konkrétní příklady z praxe umožňující porozumět některým sporným situacím, zda se na ně může vztahovat § 302 tr. zákoníku nebo ne.

Aktuální znění § 302 trestního zákoníku

Nejdříve si zde zobrazíme aktuální znění zákonného ustanovení upravujícího trestný čin týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku:

§ 302 Týrání zvířat

(1) Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li takový čin veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,

b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo

c) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat,

b) způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt,

c) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo

d) spáchá-li takový čin opětovně.

Výše uvedené znění § 302 tr. zákoníku obsahuje v jeho odstavci 1 tzv. základní skutkovou podstatu a v odstavcích 2 a 3 tzv. kvalifikované skutkové podstaty s vyššími trestními sazbami (dále jen “odstavce”). Tyto odstavce jsou podrobněji vysvětleny níže.

K odstavci 1

Nejdříve je nutné si vysvětlit na jaké živé tvory se vztahuje pojem “zvíře”, dále co je to “týrání” a dále co je to “týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem”.

K pojmu “zvíře”

Pojem “zvíře” je definován v § 3 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. s tím, že zvířetem jsou obratlovci (kromě člověka) a dále kromě plodu a embrya zvířete. Zvířetem tedy jsou savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby.

K pojmu “týrání”

Pojem týrání je opět definován v zákoně a ochranu zvířat proti týrání, a to v jeho § 4. Jelikož toto ustanovení obsahuje rozsáhlý seznam různých způsobů týrání a rovněž některé výjimky, kdy o týrání nejde, neuvádíme jej zde. K zobrazení tohoto seznamu použije tento odkaz: § 4 zákona na ochranu zvířat proti týrání.

K výše uvedenému seznamu různých způsobů týrání zvířat je také vhodné výslovně odkázat na jednu konkrétní položku tohoto seznamu, a to § 4 písm. y), podle které, je týrání i jiné jednání v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.

Týrání zvířete lze proto také obecně a zjednodušeně (pro lepší pochopení) definovat jako jednání v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.

K pojmu “týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem”

Zde je nutné nejdříve upozornit, že méně závažné týrání zvířete, které není provedeno surovým nebo trýznivým způsobem je pouze přestupkem a nikoli shora uvedeným trestným činem podle § 302 tr. zákoníku. Konkrétně se jedná o přestupek podle § 27 odst. 1, písm. b) anebo § 27a odst. 1, písm. b) zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Jsou tedy 3 druhy týrání zvířete:

  1. běžné týrání zvířete, které je postižitelné jen jako shora uvedený přestupek;
  2. týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem, které je trestným činem podle § 302 odst. 1 tr. zákoníku;
  3. týrání zvířete zvláště surovým nebo trýznivým způsobem, které je trestným činem podle § 302 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.

K odstavcům 2 a 3

Tyto odstavce představují závažnější způsoby týrání zvířat, z vyšší trestní sazbou. Některé podrobnosti k těmto odstavcům vyplývají z níže uvedené judikatury.

Judikatura k odstavcům 1 až 3

Jelikož rozlišení mezi “běžným týráním” a “týráním surovým nebo trýznivým způsobem”, případně “týráním zvláště surovým nebo trýznivým způsobem” nelze provést zákonem (z legislativně-technických důvodů), proto se tyto pojmy postupně precizují soudní rozhodovací praxí (judikaturou), kterou uvádíme níže. U většiny judikátů je uveden náš stručný vysvětlující komentář. Případné citace z rozhodnutí jsou uvedena kurzívou. Ke každému rozhodnutí je také uveden odkaz na jeho celý text na stránkách Nejvyššího soudu.

K týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.01.1999, sp. zn. 4 To 597/98, Sb NS č. 1/2002:

Tento judikát je staršího data a byl vydán Krajským soudem v Brně za přechozí právní úpravy, která byla jiná než dnes. Jelikož ale Nejvyšší soud považoval toho rozhodnutí za zásadní, rozhodl že bude publikováno v jeho sbírce rozhodnutí. I když se toto rozhodnutí netýkalo týrání zvířete, nýbrž jeho utýrání, je na něj často odkazováno v soudních rozhodnutích a odborné literatuře k tomu, jaké konkrétní jednání lze považovat i za týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem.

V tomto případě pachatel vyhodil z okna kuchyně svého psa, který následkem pádu na zem utrpěl smrtelná zranění. Poté sešel na ulici, mrtvého psa sebral, odnesl ho do bytu, a když zjistil, že pes nejeví známky života, odnesl jej na ulici do odpadkového kontejneru, přičemž jeho jednání bylo přítomno více osob.

K týrání zvířete zvlášť surovým a trýznivým způsobem, k týrání se způsobením trvalých následků, a k utýrání a smrti zvířete:

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.02.2017, sp. zn. 3 To 48/2017:

Stručný popis útoku pachatele na zvíře:

Pachatel na dvoře u domu několikrát udeřil násadou od motyky do různých částí těla psa rasy krátkosrstý jezevčík, který na dvůr vnikl po překonání oplocení ze dvora sousedního domu. Pes následkem úderů utrpěl akutní frakturu předloketních kostí levé hrudní končetiny, akutní frakturu horní čelisti, subluxaci krční páteře, zhmoždění a edém mozku a míchy, přičemž vzhledem k rozsahu a charakteru zranění byl veterinářem utracen.

K týrání zvlášť surovým a trýznivým způsobem:

Za zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání je třeba považovat takové jednání, které je nejen podle § 4 odst. 1 zákona na ochranu zvířat charakterizované jako týrání, ale které se rovněž výrazněji vymyká běžným případům a je spojeno s vyšší mírou bolesti, utrpení nebo příkoří týraného zvířete. Zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání může tedy odůvodňovat vysoká intenzita týrání, jeho delší doba, opakované jednání charakterizované jako týrání, použití více různých způsobů týrání uvedených v § 4 odst. 1 zákona na ochranu zvířat apod. Právě vysokou intenzitu lze dle Nejvyššího soudu spatřovat v krutém a odpudivém jednání F. Š., především s ohledem na zvířeti způsobená zranění.

K týrání se způsobením trvalých následků:

Pokud jde o kvalifikovanou formu skutkové podstaty § 302 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (způsobení týranému zvířeti trvalých následků na zdraví nebo smrt), tak trvalými následky lze rozumět nevratné změny zdravotního stavu zvířete právě v důsledku týrání, které již není možné zcela vyléčit ani jinak zhojit, přičemž typickým projevem bude zhoršení zdravotního stavu zvířete oproti stavu před týráním. Není přitom rozhodné, zda se jedná o poškození pohybového aparátu zvířete, smyslových orgánů, jiných orgánů, částí těla apod. Smrtí lze v daném kontextu rozumět jakékoli ukončení života zvířete v důsledku jeho týrání.

K utýrání a smrti zvířete:

Za způsobení smrti zvířete je nutné považovat i utýrání zvířete ve smyslu § 3 písm. r) zákona na ochranu zvířat, které spočívá (mj.) v tom, že pachatel přivodí smrt zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení. V tomto případě by z hlediska zavinění s ohledem na § 17 písm. b) tr. zákoníku postačovalo i nedbalostní jednání.

K týrání se způsobením trvalých následků:

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 7 Tdo 55/2023, Sb NS č. 7/2023:

Znění právní věty z tohoto sbírkového judikátu je následující:

Trvalým následkem podle § 302 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není jakékoli, byť i trvalé, poškození zdraví zvířete, ale jen poškození podstatné, způsobující nikoliv přechodnou vážnou poruchu (např. zmrzačení, ochromení údu, ztrátu či podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí nebo poškození důležitého orgánu), která narušuje normální tělesné či psychické funkce tak, že výrazně znesnadní život zvířete, který byl pro něj obvyklý před touto poruchou. 

K týrání na větším počtu zvířat, způsobení trvalých následků a smrti, týrání zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, provedeném opětovně a na místě veřejnosti přístupném:

Usnesení Nejvyššího soudu, ze dne: 04.01.2012, sp. zn. 7 Tdo 1655/2011:

Stručný popis skutku, za který byl pachatel odsouzen je následující:

Pachatel několik měsíců nezajistil řádné krmení a z jiných než zdravotních důvodů omezoval výživu včetně napájení chovaného skotu s tím, že vlastnil 18 kusů zvířat, které choval jako zemědělský podnikatel.

Došlo u něj k úhynu dojnice staré 78 měsíců ve čtvrtém měsíci březosti, u níž byla zjištěna vyhublost s resorpcí tukových depozit, úbytek svalové hmoty a dlouhotrvající zánět pobřišnice se srůsty

Pachatel dále dobytek choval v nevhodných podmínkách svého dvora, kde jsou zvířata vystavena nepříznivým povětrnostním vlivům, v prostoru pro ně určeném jsou nevyhovující ustájovací zařízení a zvířata se pohybují v prostředí s možností úrazu, když v celém prostoru určeném pro pobyt zvířat jsou četná místa s nebezpečnými předměty, kde může dojít k poranění, jako jsou zbytky původního výpletu drátěného plotu s dráty trčícími do prostoru, betonové sloupky a torza kovových konstrukcí hospodářských strojů.

Při kontrole byla dále nalezena jalovice se zlomeninou levé zadní končetiny v oblasti pod hlezenním kloubem staršího data, když spodní část končetiny visela volně na zbytcích kůže, okraje ran byly znekrotisované, jejíž včasné odborné vyšetření obviněný nezajistil a zvířeti tak způsobil utrpení, které bylo ukončeno utracením zvířete.

Tohoto jednání se pachatel dopustil, ačkoliv věděl, že zdravotní stav zvířat a podmínky pro jejich chov jsou nevhodné, neboť tato zvířata choval již několik let, k týrání zvířat docházelo opakovaně, což mu bylo několikrát vytýkáno Krajskou veterinární správou.

Tímto jednáním se pachatel dopustil zejména následujících forem týrání zvířat:

Za tyto skutky byl pachatel odsouzen k podmíněném trestu odnětí svobody 16 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Pachateli byl také uložen trest zákazu činnosti v zemědělské výrobě, konkrétně v živočišné výrobě spočívající v chovu hospodářských zvířat za účelem získávání a výroby živočišných produktů na dobu 3 let.

Související časté otázky

Moje kamarádka žije ve společné domácnosti s manželem, kterému byl uložen trest zákazu držení a chovu zvířat. Kamarádka je ale majitelkou jezevčíka. Musí dát pejska do útulku?2025-09-03T02:04:48+02:00

to je zapeklitá situace.

Trest zákazu držení a chovu zvířat podle § 74a trestního zákoníku znamená pro odsouzeného zákaz:

  • držení zvířete,
  • chov zvířete,
  • péče o zvíře.

Držením zvířete se rozumí, že osoba má živé zvíře ve své faktické moci, a může jej tedy ovládat a disponovat s ním.

Chov zvířete vymezuje veterinární zákon, že je to každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu.

Za péči o zvíře lze považovat všechny aktivity, jejichž cílem je zajišťování potřeb zvířete, tedy zejména poskytování krmiva, zajišťování veterinární péče a dalších aktivit nutných k uchování či zlepšení zdraví zvířat, případně činnosti potřebné pro zajišťování určitého komfortu zvířat (stříhání srsti, čištění prostor, v nichž zvíře přebývá, apod.).

Pokud tedy manželka odsouzeného má předmětného psa výlučně v jejím držení, jen sama zajišťuje jeho chov a péči o něj, tak by mělo být vše v pořádku. Pokud ale manželé spolu žijí v jednom bytě, bude zřejmě složité toto vysvětlit a obhájit si to před soudem, který prostřednictvím Veterinární správy má kontrolovat výkon trestu.

Pokud veterinární správa provede namátkovou kontrolu, její výsledek předá soudu a ten dospěje k závěru, že odsouzený neplní podmínky uloženého trestu, může být obviněn z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku, za což hrozí až dvouletý trest odnětí svobody.

Aktualizováno:

OBSAH ČLÁNKU

Jak vám můžeme pomoci?

Pomůžeme vám převzetím vaší obhajoby a následným profesionálním postupem v celém trestním řízení. Řádně využijeme všechny právní prostředky k ochraně vašich práv.

JAK ZAČÍT?

Můžete nás ihned kontaktovat telefonicky: +420 602 602 874, nebo přes WhatsApp: +420 602 602 874.

Dále nás lze kontaktovat emailem: info@trestniadvokati.cz nebo formulářem níže na této stránce.

Případně si můžete ihned rezervovat rychlou konzultaci online zde na tomto odkazu nebo níže na této stránce.

Po našem prvotním kontaktu si zpravidla domluvíme schůzku v naší kamenné advokátní kanceláři a dohodneme se na převzetí vaší obhajoby a právního zastoupení.

Rezervace konzultace online

Konzultace v oblasti trestního práva proběhne se zkušenými advokáty na trestní právo, podle Vašeho výběru:

Konzultace online probíhá podle vaší volby přes aplikace WhatsApp, Signal, Telegram, Facetime nebo telefonicky. Přes aplikace lze sdílet dokumenty.

Pro co nejvyšší efektivitu konzultace, můžete do rezervačního formuláře stručně popsat váš problém a dále v odpovědi na email s potvrzením rezervace, zaslat související dokument nebo dokumenty. S konzultací budete spokojeni.

Pokud rezervujete konzultaci ráno nebo dopoledne, je možné, že některý z advokátů bude mít volné časové okno ještě tentýž den. Jinak případně den následující nebo v následujících dnech.

Časy, kdy je možné rezervovat konzultaci se zpravidla pohybují mezi 9:00 až 16:00 hod.

Volná časová okna konzultací jsou k dispozici týden dopředu a aktualizují se průběžně podle aktuálního stavu u advokátů.

Dotaz / poptávka právní služby

Pokud dotaz/poptávku zasíláte v příloze, uveďte: příloha
Znění dotazu/poptávky můžete také zaslat v příloze
Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku)Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku)
Trest zákazu řízení, podmíněné upuštění od výkonu trestu a urychlené vrácení řidičského oprávněníTrest zákazu řízení: co udělat po uložení trestu a co pro urychlené vrácení řidičského oprávnění - průkazu - řidičáku