Nejdříve přinášíme aktuální informace k novelizaci § 209 trestního zákoníku, který upravuje trestný čin podvodu. Tato novela může u některých odsouzených znamenat zkrácení uloženého trestu dřívější propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

V dalším textu vysvětlujeme vše, co je dobré znát o trestnému činu podvodu, pro podezřelé, obviněné a poškozené a pro všechny ostatní, kterých se to může týkat.

Znění § 209 trestního zákoníku, s vyznačením změn od 01.01.2026

Trestný čin podvodu je upraven v § 209 trestního zákoníku. Jak již bylo uvedeno výše, toto zákonné ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 270/2025 Sb. s tím, že tato novelizace nabývá účinnosti od 01.01.2026. Ve znění od nového roku bude odstraněn odstavec 3 (níže označeno přeškrtnutím.). Další změny (přečíslování odstavců, jsou uvedeny červeně a tučně). Další komentář, jak tato změna může být pozitivní pro odsouzené, je uveden níže:

K významu novelizace pro odsouzené

Jelikož novela odstraňuje odstavec 3, trestající opakovaný podvod (recidivu), kdo byl odsouzen na základě tohoto odstavce, měl by mu být poměrně snížen uložený trest. Soud by mělo rozhodnout, že se poměrný zbytek trestu nevykoná. Pokud došlo k přeměně peněžitého trestu na trest odnětí svobody, také by novelizace měla být zohledněna.

K základní skutkové podstatě – Odstavec 1

Aby se mohlo jednat o trestný čin podvodu, musí nastat: (i) podvodné jednání; (ii) toto jednání musí být vedeno s podvodným úmyslem; (iii) musí dojít k obohacení pachatele; a dále (iv) musí dojít ke škodě na majetku podvedeného.

Podvodné jednání

Trestné je jednání pachatele, kterým se obohatí tím, že:

1. uvede někoho v omyl; nebo
2. využije něčího omylu; nebo
3. zamlčí podstatné skutečnosti;

a tímto na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou.

Podrobněji k jednotlivým druhům podvodných jednání

Ad 1. podvodné jednání uvedením v omyl

Pachatel tak může jednat přímo – sdělením nepravdivých údajů, například o vlastnictví prodávané věci, o zhodnocení peněz, o své totožnosti či majetkových poměrech. Podvod lze spáchat i prostřednictvím technického zařízení – například neoprávněným zásahem do výherního automatu, aby šlo hrát bez vkladu, nebo klamáním hráčů o pravidlech hry.

Může jednat i nepřímo, například když si objedná jídlo s tím, že od začátku nehodlá platit, půjčí si věc bez úmyslu ji vrátit, nebo uzavře smlouvu na služby, které nechce zaplatit. Nepravdivé informace může pachatel poskytovat postupně, aby si získal důvěru a pak ji zneužil k získání peněžní částky nebo jiného majetku.

Ad 2. Podvodné jednání využitím něčího omylu

Příkladem je situace, kdy se na pachatele obrátí zájemce o koupi nemovitosti či vozidla v domnění, že je skutečným prodávajícím nebo zástupcem realitní kanceláře. Pachatel toho využije a převezme zálohu na koupi.

Podobně, pokud si poškozený pachatele splete s jinou osobou a na základě tohoto omylu mu poskytne půjčku, pachatel tento omyl jen využije. Stejný princip platí i tehdy, pokud osoba jednající za firmu využije omyl, který vyvolal někdo jiný, a tím firmu neoprávněně obohatí.

Ad 3. Podvodné jednání zamlčením podstatných skutečností

Pachatel například při převodu nemovitosti zamlčí, že na převáděné nemovitosti váznou dluhy. Dále, při prodeji věci pachatel zamlčí, že prodávaná věc není použitelná pro obvyklý účel, například prodávaný osobní vůz nemá funkční motor apod.

Podvodný úmysl

Podvod je úmyslným trestným činem. Proto orgány činné v trestním řízení musí prokázat, že pachatel jednal podvodně v úmyslu obohatit sebe nebo jinou osobu. Podvod tedy nelze spáchat nedbalostním jednáním.

Příkladem nedbalostního jednání, bez podvodného úmyslu, kde by nešlo o trestný čin podvodu, je situace, kdy dodavatel prokazatelnou chybou jeho zaměstnance – skladníka, dodá kupujícímu jiné a levnější zboží s tím, že když kupující toto očividně jiné a mnohem levnější zboží reklamuje, ihned mu dodavatel dodá zboží správné a nahradí případnou vzniklou škodu.

Obohacení sebe (pachatele) nebo jiného

Obohacení sebe nebo jiného znamená, že pachatel nebo jiná osoba získá díky podvodnému jednání neoprávněně více majetku, nebo si udrží majetek, o který by jinak přišla. Rozšíření majetku je rozmnožení jeho hodnoty, zachování znamená, že se jeho výše nesnížila, když by se toto bez podvodu stalo.

Příklady obohacení: neoprávněné získání zboží nebo služby, prodej věci za vyšší než obvyklou cenu, získání vyšší mzdy předložením falešného potvrzení o studiu, nebo nahrazení chybějících hodnot, které by jinak pachatel musel uhradit ze svého apod.

Způsobení škody nikoli nepatrné

Škoda nikoli nepatrná musí dosahovat minimálně hodnoty 10.000 Kč. V opačném případě by šlo o přestupek.

Škodou na cizím majetku může být buď jeho zmenšení (skutečná škoda), nebo neuskutečnění očekávaného příjmu (ušlý zisk). Za škodu se považuje i situace, kdy věc nemá slíbené vlastnosti nebo není použitelná k účelu, pro který byla pořízena, přestože cena odpovídá její hodnotě. Pokud však poškozený obdrží věc, která odpovídá účelu a hodnotě, ale jen nebyla zakoupena výhodně, o škodu nejde.

Podvod je dokonán okamžikem, kdy poškozený vydá peníze nebo věc, bez ohledu na to, zda pachatel později něco vrátí. Škoda se stanovuje podle skutečné hodnoty věci, nikoli podle dohodnuté ceny. V některých případech se odečítají jen předem zaplacené částky (např. akontace u leasingu). Naopak hodnota makety či napodobeniny zaslané místo objednaného zboží se do výše škody nezapočítává jako snížení.

Přísnější (kvalifikované) skutkové podstaty – Odstavce 2 až 5

V rámci těchto skutkových podstat je pachatel vinen i když je naplní z nedbalosti. Například pachatel nevěděl, že může spáchat větší škodu v částce 100.000 Kč a více (odstavec 3), ale s ohledem na průběh jeho podvodného jednání mohl a měl vědět, že taková škoda může nastat.

K odstavci 2 – Recidiva

Vyšší trestní sazba se uplatní, pokud byl pachatel v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán za podvod. Jde o speciální recidivu omezenou na tento trestný čin a dané časové období tří let.

Jak je uvedeno shora, tento odstavec se od nového roku ruší.

K odstavci 3 – Způsobení větší škody

Větší škodou je částka alespoň 100.000 Kč.

K odstavci 4, písm. a) – Spáchání činu jako člen organizované skupiny

Organizovanou skupinou je sdružení nejméně tří osob. Tato skupina musí vykazovat určité znaky organizovanosti, plánování a koordinace. Organizovaná skupina může, ale nemusí, mít vůdce, který dává pokyny a rozděluje úkoly.

Organizovaná skupina nemusí mít dlouhodobé trvání. Může vzniknout spontánně k provedení podvodu při vzniku příležitosti. I takováto skupina ale musí vykazovat určitou organizovanost, zejména rozdělením rolí a dohodě na způsobu provedení činu. Dohoda na způsobu provedení činu nemusí být, například, když má skupina organizátora, který zadá jednotlivým členům skupiny úkoly, co má ten který člen provést.

K odstavci 4 písm. b) – Spáchání činu osobou, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného

Zvlášť uložená povinnost hájit zájmy poškozeného má na základě zákona například zákonný zástupce nezletilého (rodič) nebo opatrovník nesvéprávného; dále tato povinnost může vyplývat ze smlouvy o zastoupení apod.

K odstavci 4 písm. c) – Spáchání činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek

Stav ohrožení státu vyhlašuje na návrh vlády Parlament ČR, podle čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR, v situaci bezprostředního ohrožení svrchovanosti nebo územní celistvosti státu anebo jeho demokratických základů.

Válečný stav vyhlašuje za podmínek čl. 43 odst. 1 Ústavy Parlament ČR, a to v případě napadení ČR nebo nutnosti plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Živelní pohromou je událost způsobená přírodními silami, jak jsou například povodně, požáry, tornáda apod.

Jako jiná událost vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek by mohl být posouzen stav pandemie (například pandemie COVID-19), rozsáhlejší dopravní nehoda, havárie elektrárny, občanské nepokoje či teroristické akce.

K odstavci 4 písm. d) – Způsobení značné škody

Značná škoda začíná od částky 1.000.000 Kč.

K odstavci 5 písm. a) – Způsobení škody velkého rozsahu

Škoda velkého rozsahu je od 10.000.000 Kč.

Zvláštní okolnosti a situace při podvodu

Na podvodu může být zainteresováno až pět osob

Uvádíme “zainteresováno až pět osob” jelikož čtyři z nich nebo jejich menší počet či jen jedna osoba z nich, bude trestně odpovědná, tj. bude pachatelem. Pokud bude více těchto osob trestně odpovědné, může jít o spolupachatele a/nebo o organizátory, návodce či pomocníky.

Konkrétně to jsou osoby s následujícími funkcemi:

1. osoba uvádějící jiného v omyl nebo využívaje něčího omylu či zamlčující podstatné skutečnosti,
2. osoba uváděná v omyl a jednající v omylu,
3. osoba která v omylu nakládá s majetkem,
4. osoba poškozená,
5. osoba obohacená.

PŘÍKLAD: Může jí o situaci, že obchodní ředitel společnosti A (osoba uvedená v omyl) obdrží od domnělého věřitele (osoba uvádějící jiného v omyl) uznání dluhu se zfalšovaným ověřeným podpisem, že společnost A dluží peněžní částku. Obchodní ředitel předá padělané uznání dluhu účetní (osoba, která v omylu disponuje s majetkem) k zaplacení domnělé dlužné částky. Jelikož v uznání dluhu byl uveden bankovní účet společnosti B (osoba obohacená), po zaplacení tohoto neexistujícího dluhu bude částka připsána na její účet nikoli na účet osoby, která se prohlašovala za věřitele, a to ke škodě společnosti A (osoba poškozená).

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU: V tomto případě bude trestně odpovědný za podvod (§ 209 tr. zákoníku) především domnělý věřitel (osoba uvádějící jiného v omyl). Z největší pravděpodobností bude trestně odpovědná i společnost B (osoba obohacená) a případně i její statutární orgán, vyjma situace, pokud by o podvodném jednání nevěděli a existoval by nějaký legitimní důvod, proč bezdůvodně uhrazenou částku jakoby od neznámé osoby nijak neřešili. Účetní bude zde bude zpravidla beztrestná a u obchodního ředitele pro tento případ předpokládáme, že do podvod nebyl zapojen, takže bude beztrestný, ale je možné, že by mohl být postižen v rovině občanského, respektive pracovního práva (zákoník práce).

Existují ale i případy, kdy osoba uvádějící v omyl není pachatelem, tj. není trestně odpovědná za podvod, jelikož nejedná úmyslně a celkový podvodný děj je promyšlen, zorganizován a manipulován jinými osobami. V tomto případě by to byl tzv. rafinovaný podvod, při kterém by uvedení v omyl (využití něčího omylu, zatajení podstatné skutečnosti) bylo přičítáno zmíněným organizátorům.

Krajní neopatrnost podvedeného – vyvinění osoby osoby uvádějící v omyl

Pokud jednání poškozeného představuje skutečně krajní neopatrnost, není trestní postih pachatele na místě. Poškozený však musí vykazovat jen přiměřenou obezřetnost podle okolností, svého postavení a vztahů s pachatelem. U fyzických osob nelze požadovat absolutní obezřetnost, na rozdíl od peněžních ústavů, které disponují odborným personálem a prostředky.

Při posuzování, zda jde o krajní neopatrnost, je třeba zohlednit zejména charakter poškozeného, míru sofistikovanosti jednání pachatele, míru ovlivnění poškozeného pachatelem, výši majetkové dispozice a také vědomost poškozeného o finanční situaci pachatele.

Pokud poškozený ví o riziku a má jej za reálně možnou variantu budoucího vývoje, pachatel jej neuvede v omyl a znak skutkové podstaty podvodu není naplněn. Pokud je však poškozený skutečně v omylu, tedy o riziku neví nebo je má za vyloučené, nelze trestní odpovědnost pachatele vyloučit jen proto, že poškozený byl schopen se omylu ubránit nebo nevyvinul dostatečné úsilí.

Méně přísněji se bude krajní neopatrnost podvedeného hodnotit například u starších osob, lidí s psychickým nebo mentálním oslabením, nezkušených v daném oboru nebo z jiných důvodů neschopných domyslet důsledky svého počínání.

Lze uvést v omyl soud nebo jiný orgán?

Soudy v občanském soudním řízení

Ustálená soudní rozhodovací zastává názor, soud rozhodující v občanském soudním řízení nelze uvést v omyl, nelze jej tedy podvést. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 229/2004:

Naplnění zákonného znaku skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. spočívajícího v „uvedení někoho v omyl” nelze spatřovat v tom, že obviněný podal k soudu žalobu, která obsahuje vědomě nepravdivá tvrzení, popřípadě, že podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, který se opírá o padělanou směnku. Soud rozhodující v občanskoprávním řízení o takových podáních totiž nelze pokládat za subjekt, který by mohl být tímto způsobem uváděn v omyl.

Soudy a notáři v dědickém řízení

V řízení o dědictví vedené soudem a/nebo soudním komisařem se lze zpravidla dopustit podvodu, například úmyslným tvrzením, že je někdo dědicem nebo jiným obdobným tvrzením v úmyslu obohatit se na úkor ostatních dědiců. Osobou uvedenou v omyl zde ale není soud nebo notář, nýbrž jiný dědic.

K tomu viz stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 305/2010:

Zákonný znak trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku (resp. podle § 250 odst. 1 tr. zák.) spočívající v „uvedení jiného v omyl“ nebo ve „využití omylu jiného“ může naplnit i pachatel, který v řízení o dědictví úmyslně uvede nepravdivé údaje o tom, že je dědicem, nebo o výši svého dědického nároku, a to s cílem obohatit se z majetku zůstavitele ke škodě jiného (skutečného) dědice.

Rozhodčí soudy a rozhodci

Rozhodčí soud a/nebo rozhodce uvést v omyl lze. V rozhodčím řízení se tedy zásadně lze dopustit podvodu. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu č. j. 4 Tdo 239/2014-130:

Jiné orgány veřejné moci

Jiné orgány veřejné moci rozhodně lze uvést v omyl, lze je tedy podvést, ať už se jedná o správní řízení nebo o jiné úkony a činnosti správních orgánů.

Může se například jednat i o úřad (obecní úřad, resp. jeho pracovník) nebo notáře ověřující pravost podpisu. Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 377/2011 zabýval případem, kdy pachatel připravil kupní smlouvu, kterou mu osoba trpící demencí, neschopná právně jednat, prodává nemovitost a ještě kvitanci o úhradě kupní ceny, kterou ve skutečnosti nezaplatil, když s těmito listinami a spolu s poškozeným přišel na obecní úřad za jeho známým, který na obou listinách ověřil podpis poškozeného. Soudy nižších instancí posuzovaly tuto situaci tak, že pachatel uvedl v omyl úředníka, který ověřoval podpis poškozeného, tím, že pachatel mu zamlčel skutečnost, že poškozený trpí demencí a nemůže právně jednat. Nejvyšší soud s tímto posouzením nižšími soudy souhlasil a ještě doplnil, že pachatel podvedl i katastrální úřad.

Rovněž i naše advokátní kancelář řeší podobné případy, které jsou ale spíše posuzovány jak naznačuje Nejvyšší soud v tomto judikátu, tedy že podvedeným je katastrální úřad, a to jeho uvedením v omyl, který spočívá v mylné představě katastrálního úřadu (resp. jeho úředníků), že poškozený byl schopen právně jednat a tudíž platně uzavřel darovací smlouvu, kterou na pachatele bezúplatně převedl jeho nemovitost. Co se týká nemovitostí, také řešíme podobné situace v případech dědictví.

Nadsazená (přehnaná) reklama

Co se týká reklamy, dosti často lze odhalit, že je striktně vzato nepravdivá. Pokud ale jde o obvyklou nadsázku – přehánění – v reklamě, zpravidla nejde o podvod. Současně ale musí být zřejmé, že jde o reklamu, nikoli o závazné informace o vlastnostech zboží nebo služby. Může zde jít o prohlášení typu: “Nejlepší na trhu !!!”, “Nekvalitnější….!!!” apod.

Aktuálně – Kybernetické a bankovní podvody

Základní charakteristika kybernetických a bankovních podvodů

V posledních letech výrazně narůstají případy tzv. kybernetických a bankovních podvodů, které míří na běžné uživatele platebních karet či internetového bankovnictví. Naše advokátní kanceláře se často zabývá obhajobou klientů a v jiných případech někdy i zastoupení poškozených v těchto věcech.

Častým způsobem je skimming, tedy nelegální okopírování údajů z platební karty pomocí speciální čtečky umístěné na bankomatu. Tyto údaje pak pachatelé využijí k výrobě falešné karty nebo k neoprávněným platbám. Dalším rozšířeným jevem je phishing, což je podvodná komunikace (nejčastěji e-mail nebo SMS), která se tváří jako zpráva od banky, doručovací služby či úřadu. Cílem je vylákat od uživatele přihlašovací údaje nebo jiné citlivé informace. Setkat se můžeme i s pojmem vishing (telefonické vylákání údajů) nebo smishing (phishing formou SMS). Všechny tyto metody mají společné to, že pachatel se snaží vyvolat dojem legitimní komunikace a přimět oběť k prozrazení údajů či provedení transakce.

Některé tyto podvody mají i alternativu “off-line”, tj. mohou probíhat v internetovém prostředí a souběžně i klasickou cestou. Kybernetické a bankovní podvody online (včetně jejich alternativ “off-line”) lze rozdělit a charakterizovat následovně:

Konkrétní typy kybernetických a bankovních podvodů

Falešný bankéř

Častou formou bankovního podvodu je tzv. falešný bankéř. Pachatel zavolá klientovi a vydává se za pracovníka banky, který údajně řeší podezřelé transakce na účtu. Podvodník působí velmi profesionálně, často zná i některé osobní údaje oběti a snaží se vyvolat dojem urgentní situace. Oběť je pak zmanipulována k tomu, aby sama zadala převody peněz na „bezpečný účet“ nebo sdělila autorizační kódy.

Falešný eshop

Falešný e-shop je častá forma podvodu, kdy pachatel vytvoří internetové stránky, které se tváří jako běžný obchod. Nabízí zboží často za podezřele nízké ceny, vybírá platby předem, ale zboží nikdy nedodá. Podvodníci mohou využívat i kopie log a vzhledu známých značek, aby působili důvěryhodně a získali důvěru zákazníků. Typickým znakem je chybějící kontakt, neúplné obchodní podmínky nebo požadavek výhradně na platbu předem. Oběť po zaplacení zůstane bez zboží i bez peněz.

Podvody na seznamkách

Velmi častým jevem jsou také podvody prostřednictvím online seznamek a sociálních sítí, označované někdy jako romance scam. Podvodník si vytvoří falešný profil, zpravidla s fotografií atraktivní osoby, a postupně navazuje s obětí vztah založený na důvěře a emocích. Komunikace bývá intenzivní, často každodenní, s cílem vyvolat v oběti dojem opravdového partnerského zájmu. Po určité době pachatel začne žádat o peníze – obvykle pod záminkou vážných životních okolností (např. nemoc, nutná operace, zablokovaný účet, investiční příležitost, vojenská mise v zahraničí). Částky mohou zpočátku působit malé, ale postupně rostou a oběť může přijít o značné sumy. Typickým znakem je, že se podvodník vyhýbá osobnímu setkání, používá různé záminky a udržuje vztah pouze online.

Podvod „technická podpora“

Jedním z dalších rozšířených kybernetických podvodů je podvod „technická podpora“ (Tech Support Scam), tedy podvod s falešnou technickou podporou. Pachatelé obvykle kontaktují oběť telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím vyskakovacích oken v prohlížeči a tvrdí, že její počítač nebo telefon je napaden virem či má jiný vážný problém. Vydávají se za zaměstnance známých firem (např. Microsoft, Apple nebo velkého poskytovatele antiviru) a nabízejí okamžitou pomoc. Oběť je přiměna k tomu, aby si nainstalovala software pro vzdálený přístup nebo aby předala přihlašovací údaje. Následně pachatel získá plnou kontrolu nad zařízením, může odcizit data, přístupové údaje k bankovnictví, případně přímo vyžadovat platbu za „opravu“. Typickým znakem je nátlak na okamžité jednání a snaha vyvolat pocit paniky.

Investiční podvod

Velmi častým druhem moderní kriminality jsou dále tzv. investiční podvody (Investment Scam), kdy pachatelé lákají oběť na údajně výhodné zhodnocení peněz. Typicky jde o nabídky garantovaného vysokého výnosu, rychlého zbohatnutí či „unikátní investiční příležitosti“. Nejčastěji se objevují v souvislosti s kryptoměnami, forexem nebo akciemi. Podvodníci vystupují velmi profesionálně – mají propracované webové stránky, falešné reference i call centra, kde „poradci“ oběť opakovaně kontaktují a přesvědčují ji k vložení stále větších částek. V počátku může oběť dokonce vidět falešné „zisky“ na vytvořeném účtu, ve skutečnosti však jde pouze o manipulaci s údaji. Jakmile chce investor své peníze vybrat, zjistí, že to není možné, nebo je nucen zaplatit další „poplatky“.

Podvod přes firemní e-mail

Podvod přes firemní email (Business Email Compromise – BEC) spočívá v napodobení nebo zneužití firemního e-mailového účtu s cílem vylákat od zaměstnanců převod peněz či citlivých informací. Pachatelé se obvykle dostanou k e-mailové komunikaci společnosti pomocí hackerského útoku, phishingu nebo prolomení hesla. Poté podvrhnou zprávu, která vypadá, jako by ji poslal nadřízený, obchodní partner nebo účetní oddělení. V e-mailu je obvykle uveden požadavek na urgentní platbu na nový účet nebo sdělení důvěrných údajů. Podvod je nebezpečný zejména proto, že působí velmi důvěryhodně – pachatelé často znají detaily o vnitřních procesech firmy nebo o probíhajících obchodech. Výsledkem bývají značné finanční ztráty, které mohou ohrozit i stabilitu celé společnosti.

Podvod s loterií nebo výhrou

Podvodníci v rámci tzv. Lottery/Prize Scam kontaktují oběť s informací, že vyhrála peněžní částku, luxusní dovolenou nebo jinou atraktivní cenu v loterii či soutěži. Typickým znakem je, že oběť se nikdy žádné soutěže reálně neúčastnila. Výhra je však podmíněna zaplacením poplatku, cla, pojištění nebo předáním osobních a bankovních údajů. V některých případech oběť obdrží falešný šek na vysokou částku – aby jej však mohla uplatnit, je vyzvána k zaplacení „administrativního“ poplatku. Ve skutečnosti žádná výhra neexistuje a zaslané peníze či údaje končí v rukou pachatelů. Typickým rysem je naléhavý tón sdělení („musíte reagovat ihned“) a slib mimořádně vysoké částky.

Krádež identity

Krádež identity (Identity Theft) patří mezi nejzávažnější formy kybernetických a finančních podvodů. Pachatel získá osobní údaje oběti – například číslo občanského průkazu, rodné číslo, přístupové údaje k e-mailu či bankovnictví – a následně je zneužije k vlastnímu obohacení. Nejčastěji jde o založení bankovního účtu, sjednání půjčky či úvěru na jméno oběti, případně o neoprávněné transakce z jejího účtu. K odcizení údajů dochází různými způsoby: phishingem, prolomením hesel, únikem dat od poskytovatelů služeb nebo i prostou krádeží dokladů. Oběť se často o podvodu dozví až ve chvíli, kdy je vyzvána k úhradě dluhů, které nikdy nevytvořila. Tento typ kriminality má pro poškozené závažné a dlouhodobé následky, protože očištění identity bývá složitý a časově náročný proces.

Převzetí účtu

Podvod typu “převzetí uživatelského účtu” (Account Takeover – ATO), že pachatel neoprávněně získá přístup k online účtu oběti – typicky k internetovému bankovnictví, e-shopu, e-mailu nebo účtům na sociálních sítích. Přístup získává buď phishingem, prolomením slabého hesla, využitím úniku dat, nebo škodlivým softwarem nainstalovaným do zařízení oběti. Jakmile má pachatel kontrolu nad účtem, může provádět neautorizované finanční transakce, měnit nastavení, odcizit citlivá data nebo zneužít účet k dalším podvodům. Nebezpečí spočívá v tom, že oběť si často nevšimne narušení okamžitě – pachatel může nenápadně sledovat komunikaci nebo postupně vyvádět menší částky.

Kryptoměnový podvod

S rychlým rozvojem kryptoměn se objevila i řada podvodů, označovaných jako Cryptocurrency Scam. Pachatelé lákají oběti na falešné kryptoměnové burzy, peněženky nebo investiční platformy, které slibují rychlý a vysoký zisk. Typické jsou i pyramidové či Ponziho schémata, kdy zisky starších „investorů“ jsou vypláceny z vkladů nových obětí. Častým trikem je také vydávání neexistujících či bezcenných tokenů za „revoluční projekt“. Jakmile oběť investuje, ztrácí nad prostředky kontrolu a peníze mizí v rukou pachatelů. Tento typ podvodu je obzvlášť nebezpečný, protože prostředí kryptoměn je málo regulované a možnost domoci se náhrady škody je minimální.

Podvod falešnou dobročinnou sbírkou

Další častou metodou podvodu v online i offline prostoru je tzv. Charity Scam, tedy podvodné využití solidarity a dobré vůle lidí. Pachatelé zakládají falešné sbírky, které se tváří jako pomoc obětem přírodních katastrof, válečných konfliktů nebo vážných nemocí. Často přitom používají emotivní fotografie a příběhy, aby vyvolali soucit a přiměli lidi k rychlému daru. Peníze však nejdou potřebným, ale končí přímo u pachatelů. Podvodníci mohou působit i na sociálních sítích, kde oslovují dárce prostřednictvím neověřených účtů.

Slovník základních pojmů v oblasti kyberpodvodů

Anglický termín	Český překlad	Vysvětlení pojmu
Account Takeover (ATO)	Převzetí účtu	Pachatel získá přístup do bankovnictví či e-shopu a vybere finanční prostředky.
Business Email Compromise (BEC)	Podvod přes firemní e-mail	Zneužití nebo napodobení firemního e-mailu k vylákání převodu peněz od zaměstnanců.
Cryptocurrency Scam	Kryptoměnový podvod	Falešné směnárny, peněženky nebo investiční schémata s příslibem rychlého zisku.
Fake Banker Scam	Podvod „falešný bankéř“	Podvodník se vydává za zaměstnance banky a nutí klienta k převodu peněz na „bezpečný účet“.
Fake online store/Scam website	Falešný eshop	Falešný eshop podobu webu, který se tváří jako běžný obchod s platbou předem. Zaplacené zboží ale nedodá.
Charity Scam	Podvod s falešnou sbírkou	Zneužití solidarity – falešné sbírky při katastrofách nebo humanitárních krizích.
Identity Theft	Krádež identity	Pachatel zneužije osobní údaje k otevření účtu nebo získání půjčky.
Investment Scam	Investiční podvod	Nabídky falešných investic s vysokým výnosem, často v oblasti kryptoměn.
Lottery/Prize Scam	Podvod s loterií/výhrou	Oběť je informována o „výhře“, ale musí zaplatit poplatek nebo sdělit osobní údaje.
Malware	Škodlivý software	Obecné označení pro škodlivé programy (např. viry, trojské koně, ransomware, spyware), které po napadení zařízení mohou krást data, poškodit systém nebo vydírat uživatele.
Pharming	Podvržení přesměrování	Podvod spočívající v přesměrování uživatele z legitimní webové stránky (např. internetového bankovnictví) na falešnou kopii webu za účelem získání přístupových údajů.
Phishing	Phishing	Podvodné e-maily nebo webové stránky napodobující banku či firmu s cílem získat údaje.
Romance Scam	Seznamkový podvod	Falešný romantický online vztah, budovaný za účelem vylákání peněz z oběti.
Scam	Podvod	Obecný výraz pro podvod, typicky v online prostředí.
Skimming	Skimming	Okopírování dat z platební karty pomocí skryté čtečky na bankomatu nebo terminálu.
Smishing	Smishing	Phishing prováděný prostřednictvím SMS zpráv.
Spoofing	Spoofing	Pachatel se vydává za důvěryhodnou osobu podvržením jakoby pravého telefonního čísla, emailu apod. policie, banky nebo jiné instituce či osoby.
Tech Support Scam	Podvod „technická podpora“	Podvodníci se vydávají za IT podporu, tvrdí, že je zařízení napadeno, a požadují platbu.
Vishing	Vishing	Telefonáty, kde se pachatel vydává za banku či instituci a vylákává citlivé údaje.

Související trestné činy

Trestný čin podvodu dle § 209 trestního zákoníku, který je rozebírán v tomto článku, je obecným majetkovým podvodem. Na tento obecný podvod dále navazují následující zvláštní typy majetkových podvodů:

• § 210 Pojistný podvod
• § 211 Úvěrový podvod
• § 212 Dotační podvod
• § 213 Provozování nepoctivých her a sázek

Dále je nutné zmínit trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku. Tento trestný čin je na rozdíl o výše uvedených, zařazen mezi trestné činy hospodářské, ale ve své podstatě pokrývá také o majetková podvodná jednání, obdobně jako dotační podvod (§ 212), ale ve vztahu k finančním prostředků Evropské unie.

Kromě výše uvedených podvodů majetkového typu, je nutno ještě zmínit obecný nemajetkový podvod, kterým je trestný čin poškození cizích práv podle § 181 trestního zákoníku.

Časté otázky a právní pojmy