Legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku není jen „praní špinavých peněz“ mafií a velkých firem. Trestně stíhán může být i student, který půjčil svůj bankovní účet na „brigádu“, jednatel, který pronajal sklad pro levné zboží, nebo kupec auta za podezřele nízkou cenu. Od roku 2019 zahrnuje § 216 také bývalé podílnictví. Trestné je tedy nejen zastírat původ peněz, ale i kradenou věc převzít, ukrýt nebo užívat. U nedbalostní formy podle § 217 stačí, že jste měli a mohli tušit, že peníze nejsou čisté. Článek vysvětluje, kdy jde o legalizaci a kdy ještě ne, jaké tresty hrozí, jak soudy posuzují úmysl a nedbalost a kde má obhajoba největší prostor. Je určen každému, komu banka zablokovala účet, kdo dostal předvolání k podání vysvětlení nebo usnesení o zahájení trestního stíhání.

Legalizace výnosů v pěti bodech

1. Trestné je zastírat původ peněz nebo věcí z trestné činnosti. Ale také s nimi nakládat, tedy převzít je, ukrýt, přechovávat nebo užívat.
2. Původ musí být v trestném činu. Peníze z přestupku výnosem z trestné činnosti nejsou.
3. Úmyslná legalizace nemá spodní hranici. Nedbalostní legalizace je trestná od hodnoty 100 000 Kč.
4. Bílý kůň, který „jen“ poskytne účet, je trestně odpovědný. Soudy u něj posuzují, co věděl a co vědět měl.
5. Základní sazba je až čtyři roky, za zastírání původu šest měsíců až pět let. U velkých částek a organizovaných skupin až deset let. Účinná lítost, která by trestní odpovědnost zrušila, zákon nezná.

Aktuální znění § 216 až § 217a trestního zákoníku

Co je legalizace výnosů a co už ne

Pod jedním paragrafem se skrývají dvě různé věci.

První je klasické praní špinavých peněz podle odstavce 2. Pachatel zastírá, odkud peníze nebo věc pocházejí. Posílá peníze přes cizí účty, převádí je do kryptoměn, vkládá je do podnikání nebo opatří kradenému autu nové doklady. Cílem je, aby „špinavý“ majetek vypadal jako legální.

Druhá je bývalé podílnictví podle odstavce 1. Do ledna 2019 šlo o samostatný trestný čin. Pachatel nic nepere. Jen s věcí z cizí trestné činnosti nakládá. Převezme ji, koupí, ukryje, přechovává nebo užívá. Typicky kupuje kradené zboží nebo auto, nechá si platit útratu z ukradených peněz nebo poskytne sklad pro „horké zboží“.

Výnos z trestné činnosti

Výnosem je jakákoli ekonomická výhoda z trestného činu. Peníze, auto, obraz, zboží, nemovitost, ale i kryptoměna nebo pohledávka. Patří sem také to, co bylo za takovou věc pořízeno. Například auto koupené za peníze z podvodu nebo zisk z jejich investice. Stačí, když nový majetek pochází z trestné činnosti jen zčásti.

U peněz nemusí jít o tytéž bankovky. Podle rozhodnutí publikovaného pod R 5/1993 stačí, že jde o prospěch z majetku získaného trestným činem.

Zdrojovým trestným činem může být prakticky jakýkoli trestný čin. Nejčastěji krádež, zpronevěra, podvod, zkrácení daně, přijetí úplatku nebo drogová trestná činnost.

Pět způsobů spáchání

• nakládání s věcí z cizí trestné činnosti – ukrytí, převedení na sebe nebo na jiného, přechovávání nebo užívání (odstavec 1, bývalé podílnictví),
• přeměna takové věci, aby se pachatel zdrojového činu vyhnul trestu – například roztavení ukradených šperků (odstavec 1, dříve nadržování),
• spolčení se k jednomu z předchozích jednání (odstavec 1),
• zastírání původu věci, tedy vlastní praní špinavých peněz (odstavec 2),
• spolčení se k zastírání původu (odstavec 2).

Spolčením se rozumí dohoda dvou či více lidí, že legalizaci provedou. Zákon tak trestá už samotnou domluvu, i když k převodu peněz nakonec nedojde.

Užívání, převod a ukrytí v praxi

Užíváním se rozumí využití užitné hodnoty věci. Typicky jízda kradeným autem. Pouhá zkušební jízda, při které prostředník předvádí auto zájemci, ale užíváním není. Tak rozhodl Nejvyšší soud v rozhodnutí 7 Tdo 24/2003.

Převodem je koupě, dar, směna, ale i pouhé faktické předání. Důvod převodu nerozhoduje. Už v roce 1971 byl odsouzen muž, který si nechával platit útratu v hostincích a úhradu za ubytování a elektřinu z peněz, o nichž věděl, že pocházejí z vloupání do prodejen (R 42/1971).

Ukrytím je odstranění věci z dosahu vlastníka nebo policie. V rozhodnutí 7 Tdo 177/2016 jednatel firmy přislíbil sklad v plechové hale. Zeptal se přitom, zda nejde o „horké zboží“. Večer pak pomáhal uskladnit elektroniku z ukradeného kamionu v hodnotě přes 5 milionů Kč a umožnil ji z haly prodávat. Soudy ho odsoudily ke třem letům podmíněně a peněžitému trestu 120 000 Kč. Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Kdy nejde o legalizaci výnosů

• Věc nepochází z trestného činu, ale jen z přestupku. Pokud zdrojový čin spáchalo dítě mladší patnácti let, nejde o legalizaci, ale nanejvýš o zatajení věci podle § 219 (R 9/1999, 7 Tdo 374/2009).
• Zdrojový trestný čin ještě nebyl dokonán. Kdo se snaží získat věc z činu, který skončil ve stadiu pokusu, může být účastníkem na tomto činu, ale ne legalizátorem (8 Tdo 607/2007, publikováno pod R 36/2008).
• Pachatel si věc vzal bez vědomí a souhlasu toho, kdo ji získal trestným činem. Pak jde o jiný majetkový trestný čin, například zpronevěru (8 Tdo 46/2009, R 1/2010).
• Zdrojový čin mezitím přestal být trestným činem kvůli změně zákona. Pak není trestná ani legalizace (R 4/1997).

Naopak nevadí, když trestnost zdrojového činu zanikla jinak. Například promlčením nebo smrtí pachatele.

Musí být prokázán zdrojový trestný čin

Legalizace navazuje na jiný trestný čin. Ten musí být v řízení bezpečně zjištěn. Pouhé podezření, že peníze „asi nejsou čisté“, nestačí.

Výmluvný je případ 6 Tz 9/2016. Na účet firmy založený na padělaný občanský průkaz přišlo v sedmi platbách téměř 5 milionů Kč. Policie měla podezření na praní peněz, ale nezjistila žádný konkrétní trestný čin, ze kterého by peníze pocházely. Nejvyšší soud proto potvrdil, že peníze nebylo možné ani zabrat. Podezření na blíže neurčenou trestnou činnost nestačí.

Na druhé straně soud nemusí znát všechny podrobnosti zdrojového činu. Nemusí znát ani jeho pachatele. Nejvyšší soud v rozhodnutí 3 Tdo 353/2021 posuzoval prodej obrazu Jana Zrzavého „Pojďte ke mně všichni“ v hodnotě 8 milionů Kč. Prodávající nebyl jeho vlastníkem. Prodal ho prvnímu zájemci za 3,3 milionu Kč. Nejvyšší soud uvedl, že pro legalizaci postačuje, že obviněný byl srozuměn s tím, že obraz získal v souvislosti s trestnou činností blíže neustanovené osoby, a zastíral jeho původ.

Podobně v rozhodnutí 8 Tdo 1589/2014. Obviněný ukrýval v utajené trezorové místnosti v domě své manželky 11 obrazů v hodnotě přes 3,4 milionu Kč. Obrazy byly viditelně vyříznuty z původních rámů. Pocházely z loupežného přepadení. Jeho pachatelé nebyli nikdy zjištěni. Na odsouzení ukrývajícího to nic nezměnilo.

Odborná literatura k tomu dodává rozlišení. U zastírání původu podle odstavce 2 musí být z rozsudku zřejmé, jakým konkrétním trestným činem byla věc získána. U nakládání s věcí podle odstavce 1 postačuje obecnější závěr, že věc pochází z trestné činnosti. Právě zde má obhajoba často prostor.

Zdrojový čin v cizině

Zdrojový čin mohl být spáchán i v zahraničí. Od října 2020 stačí, že by byl trestným činem podle českého práva. Nezáleží na tom, zda je trestný i ve státě, kde byl spáchán (§ 217a). Dříve soudy vyžadovaly trestnost v obou státech.

Od jaké částky je legalizace trestná

Úmyslná legalizace podle § 216 žádnou spodní hranici nemá. Trestné je i nakládání s věcí malé hodnoty. U drobností ale obhajoba může argumentovat zásadou subsidiarity trestní represe.

Nedbalostní legalizace podle § 217 je trestná jen u věci větší hodnoty. Tedy od 100 000 Kč (viz hranice výše škody, prospěchu a hodnoty věci).

Sporné je sčítání hodnot více věcí. Nejvyšší soud v rozhodnutí 4 Tdo 383/2012, publikovaném pod R 11/2013, dovodil, že hodnoty jednotlivých věcí sčítat nelze. Výjimkou je věc hromadná, například sbírka známek nebo zboží ve skladu. Část odborné literatury tento závěr kritizuje. Upozorňuje, že pachatelé peníze záměrně „rozmělňují“ do malých převodů přes více účtů. U prospěchu, který pachatel získal, se hodnoty sčítat mohou (7 Tdo 177/2016).

Pro obhajobu jde o zásadní otázku. Rozhoduje o tom, zda jde o přečin, nebo o zločin, a u nedbalosti dokonce o tom, zda jde vůbec o trestný čin.

Kdo může být pachatelem

Pachatelem může být kdokoli. Fyzická osoba i firma.

U nakládání s věcí podle odstavce 1 musí jít o jinou osobu, než je pachatel zdrojového činu. Zloděj, který ukradenou věc ukryje nebo užívá, odpovídá jen za krádež. Totéž platí pro spolupachatele a účastníky, například návodce.

Pozor na předchozí dohodu. Kdo se s pachatelem domluví předem, že mu „zajistí odbyt“ věcí z plánované krádeže, není legalizátor. Je pomocníkem nebo spolupachatelem krádeže. To může znamenat výrazně přísnější trest. Nejvyšší soud to řešil u prodeje cukru ukradeného z cukrovaru (3 Tdo 276/2014) nebo u pomoci se zpronevěrou peněz banky (8 Tdo 944/2014).

U zastírání původu podle odstavce 2 to neplatí. Pachatelem může být i ten, kdo zdrojový trestný čin sám spáchal. Odborně se mluví o samopraní. Nejvyšší soud to potvrdil v rozhodnutí 5 Tdo 591/2021, publikovaném pod R 3/2022. Obviněný získal peníze úvěrovým podvodem. Požádal známého o jeho bankovní účet, nechal peníze převést tam, známý je vybral v hotovosti a předal mu je. Obviněný namítal, že ho nelze trestat dvakrát a že nemusí sám sebe obviňovat. Nejvyšší soud námitky odmítl. Zastírání původu je samostatný skutek, který na podvod navazuje.

Úmysl a nedbalost – nejčastější prostor obhajoby

Rozdíl mezi § 216 a § 217 je především v zavinění. A právě o něm se v praxi vede nejvíce sporů.

Úmysl

U § 216 se vyžaduje úmysl. Stačí nepřímý. Pachatel musí vědět, nebo alespoň být srozuměn s tím, že věc může pocházet z trestné činnosti. Nemusí znát podrobnosti, právní kvalifikaci ani pachatele zdrojového činu.

Úmysl soudy obvykle dovozují z okolností. Typicky jde o

• cenu výrazně nižší, než je obvyklá,
• koupi bez smlouvy a dokladů, v noci nebo na odlehlém místě,
• prodávajícího, který věc nemohl legálně získat,
• konspirativní chování, například přechovávání zboží na skrytých místech,
• profesní zkušenost kupujícího, třeba autobazaru nebo obchodníka se starožitnostmi.

V rozhodnutí 4 Tdo 345/2017 obviněný nabízel 1 184 párů kolečkových bruslí Rollerblade. Byly ukradeny při přepravě z Itálie. Část prodal za 340 000 Kč. Kupujícím byl ve skutečnosti policista při předstíraném převodu. Výrazný nepoměr mezi obvyklou a nabízenou cenou a konspirativní způsob prodeje soudům stačily k závěru o úmyslu.

V rozhodnutí 8 Tdo 1173/2011 prodával obviněný na plnou moc do autobazaru kradený VW Passat s pozměněným VIN. Bránil se, že věděl jen to, že „s autem není něco v pořádku“. To podle něj neznamená vědět, že pochází z trestného činu. Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Nedbalost a bílí koně

U § 217 stačí nedbalost. Pachatel nechtěl peníze prát a s praním nesouhlasil. Ale vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům měl a mohl vědět, že peníze mohou pocházet z trestné činnosti.

Typickým pachatelem je takzvaný bílý kůň. Anglicky money mule. Člověk, který poskytne svůj bankovní účet, přijme na něj peníze, vybere je a pošle dál. Za odměnu několika procent.

Učebnicovým případem je rozhodnutí 7 Tdo 773/2018. Žena uzavřela přes internet „dohodu o provedení práce“ s neznámou osobou. Ta komunikovala jen e-mailem a z cizího telefonního čísla. Na účet jí přišlo 193 250 Kč z účtu jiného člověka. Peníze vybrala a poslala přes MoneyGram dvěma lidem do Ruska. Ponechala si 7 000 Kč. MoneyGram ji přitom výslovně poučil, že posílání peněz od neznámých lidí neznámým lidem může být trestné. Nejvyšší soud uzavřel, že projevila naprostý nedostatek elementární obezřetnosti. Trest činil čtyři měsíce podmíněně.

Zajímavé je, co Nejvyšší soud v témže případě zrušil. Soudy ženě uložily vydat poškozenému celých 193 250 Kč jako bezdůvodné obohacení. Nejvyšší soud tento výrok zrušil. Peníze přes její účet jen protekly a chyběla příčinná souvislost s jejich odčerpáním z účtu poškozeného. Poškozený byl odkázán na civilní soud.

Hranici mezi úmyslem a nedbalostí ukazuje rozhodnutí 7 Tdo 446/2015. Organizátor požádal známého o jeho účet pro „peníze ze zahraničí“. Přišlo 3 790 eur podvodně odčerpaných z účtu ve Finsku. Známý je vybral, předal a dostal 200 eur. Majitel účtu byl odsouzen za nedbalostní legalizaci. Organizátor za úmyslnou. Nejvyšší soud potvrdil, že každý odpovídá podle svého zavinění.

Jedna okolnost sama o sobě nestačí. Nízká cena ještě neznamená, že kupující věděl, že jde o kradenou věc (R 29/2012). Soud musí zvážit stav a stáří věci, obvyklé ceny i důvody, které prodávající uvedl. Obhajoba proto stojí na tom, co obviněný v dané chvíli skutečně věděl a jaké měl zkušenosti.

Pro odborníky. Odborná literatura uvádí, že bílý kůň, který krátce po příjezdu do Česka založí několik účtů na pokyn neznámé osoby bez rozumného důvodu, může být i pomocníkem na úmyslné legalizaci. Hranici mezi nepřímým úmyslem a vědomou nedbalostí určuje, zda byl obviněný s možným trestním původem peněz srozuměn, nebo bez přiměřených důvodů spoléhal, že o trestnou činnost nejde. Pro právní kvalifikaci je rozhodující přesný popis toho, co obviněnému v době činu bylo známo.

Přísnější sazby – odstavce 3 až 5

Odstavec 3 – odnětí svobody na jeden rok až šest let

• věc pochází ze zločinu, tedy z úmyslného činu s horní hranicí sazby nad pět let. Například podvodu se škodou nad 100 000 Kč,
• věc má větší hodnotu, tedy nejméně 100 000 Kč,
• pachatel získal větší prospěch, tedy nejméně 100 000 Kč.

Odstavec 4 – odnětí svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutí majetku

• spáchání činu členem organizované skupiny,
• věc pochází ze zvlášť závažného zločinu, tedy z činu s horní hranicí sazby nejméně deset let,
• věc má značnou hodnotu, nejméně 1 000 000 Kč,
• pachatel získal značný prospěch, nejméně 1 000 000 Kč,
• porušení důležité povinnosti ze zaměstnání, povolání nebo funkce nebo uložené zákonem.

Odstavec 5 – odnětí svobody na tři léta až deset let nebo propadnutí majetku

• spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
• věc má hodnotu velkého rozsahu, nejméně 10 000 000 Kč,
• pachatel získal prospěch velkého rozsahu, nejméně 10 000 000 Kč.

U těchto okolností stačí nedbalost. Pachatel tedy nemusí vědět, že věc pochází zrovna ze zločinu nebo jakou má přesně hodnotu. Stačí, že to vědět měl a mohl.

Prospěch se počítá jako čistý. Od hodnoty věci se odečte, co za ni pachatel zaplatil, i poškození, ke kterému došlo dříve (R 41/2011). Kdo kradené auto za milion koupil za 700 000 Kč, nezískal milionový prospěch.

Porušení důležité povinnosti se týká hlavně takzvaných povinných osob podle zákona proti praní peněz. Tedy bank, směnáren, obchodníků s cennými papíry, realitních zprostředkovatelů, účetních, daňových poradců nebo poskytovatelů služeb s kryptoaktivy. Kdo z nedbalosti nesplní povinnost identifikovat klienta nebo oznámit podezřelý obchod, a tím umožní praní peněz, může odpovídat podle § 217 odst. 3.

Jaké tresty hrozí

Skutková podstata	Trest odnětí svobody	Promlčecí doba
§ 216 odst. 1 (nakládání s věcí)	až 4 roky	5 let
§ 216 odst. 2 (zastírání původu)	6 měsíců až 5 let	10 let
§ 216 odst. 3	1 až 6 let	10 let
§ 216 odst. 4	2 až 8 let	10 let
§ 216 odst. 5	3 až 10 let	15 let
§ 217 odst. 1 a 2 (nedbalost)	až 1 rok	3 roky
§ 217 odst. 3	až 3 roky	5 let
§ 217 odst. 4	1 až 5 let	10 let

Více o běhu lhůt v článku o promlčení trestní odpovědnosti.

Vedle odnětí svobody ukládají soudy často peněžitý trest, propadnutí věci nebo zákaz činnosti. Peněžitý trest lze od 1. ledna 2026 uložit za jakýkoli trestný čin. Proto už ho zákon v sazbě § 216 výslovně neuvádí.

Důležitá je ochrana podle § 216a. U základních skutkových podstat musí soud přihlédnout k sazbě zdrojového trestného činu, pokud je mírnější. Kdo „pere“ výnos z drobné krádeže, by neměl být trestán přísněji než sám zloděj.

Příklady z judikatury. Žena z případu MoneyGram dostala čtyři měsíce podmíněně (7 Tdo 773/2018). Jednatel, který poskytl halu pro ukradenou elektroniku, tři roky podmíněně a 120 000 Kč (7 Tdo 177/2016). Podnikatel, který opatřil ukradenému BMW X5 falešné švýcarské doklady, nechal ho zaregistrovat a pak se pokusil vylákat pojistné plnění, tři roky podmíněně a 200 000 Kč (7 Tdo 962/2014). U prodejce obrazu Jana Zrzavého odvolací soud uložil 18 měsíců podmíněně. Nejvyšší soud rozsudek zrušil mimo jiné proto, že trest byl pod dolní hranicí sazby dvou let (3 Tdo 353/2021).

Účinná lítost u legalizace výnosů neexistuje

Na rozdíl například od zkrácení daně zákon u legalizace výnosů účinnou lítost nezná. Vrácení peněz ani dodatečné oznámení trestní odpovědnost nezruší.

Co naopak pomáhá. Vrácení peněz nebo věci, náhrada škody, včasné doznání a spolupráce s policií se výrazně projeví ve výši trestu. Legalizace podle § 216 odst. 1 a 2 a všechny varianty podle § 217 jsou přečiny. U nich přichází v úvahu odklon, například podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání nebo dohoda o vině a trestu. Pro bílé koně, kteří se zapletli poprvé, je to často nejlepší cesta.

Souběh s jinými trestnými činy

• nadržování (§ 366) – kdo přemění věc, aby pachatel unikl trestu, odpovídá jen podle § 216 odst. 1. U ostatních variant je souběh podle převažujícího názoru možný,
• zatajení věci (§ 219) – pokud zdrojový čin spáchal trestně neodpovědný člověk, například dítě,
• neoprávněné opatření platebního prostředku (§ 234), zkreslování údajů o stavu hospodaření (§ 254) nebo vystavení nepravdivého potvrzení (§ 259) – souběh s praním peněz je možný,
• podvod (§ 209) – další prodej kradené věci podvodem na kupujícím zpravidla není. Může jít o legalizaci výnosů (R 12/2014).

Typické situace a co ukazují oficiální čísla

Bílí koně a podvody přes telefon a internet

Nejčastěji se dnes § 216 a § 217 objevují ve spojení s podvody typu „falešný bankéř“, falešnými investicemi a phishingem. Podvodníci nevylákané peníze neposílají rovnou sobě. Prohánějí je přes účty bílých koní, aby stopa zmizela.

Policie ČR, Česká bankovní asociace a Nejvyšší státní zastupitelství v prosinci 2024 uvedly, že do konce listopadu 2024 čelilo trestnímu stíhání za úmyslnou legalizaci 464 osob a dalších 231 za nedbalostní formu. Soudy ve stejném období potrestaly 274 osob za úmyslný a 102 osob za nedbalostní čin. Podle nejvyššího státního zástupce se četnost oproti předchozímu roku významně nezměnila.

Bílé koně podvodníci podle policie získávají

• falešnými nabídkami brigády nebo práce z domova, často přes sociální sítě a Telegram,
• oslovením na ulici nebo v obchodním centru s legendou o charitě nebo pomoci,
• „metodou sněhové koule“, kdy bílí koně lákají své známé,
• falešnými romantickými vztahy na internetu (romance scam).

Policie již v roce 2022 popsala konkrétní případy. Studenty, kteří přes své účty přeposlali přes 500 000 Kč z telefonického podvodu. Nebo cizince, kteří na žádost neznámého muže poskytli účty pro „dobročinnost“ a vybrali přes milion korun.

Finanční analytický úřad ve výroční zprávě za rok 2024 mezi hlavními jevy uvádí nábor money mules pod příslibem brigády spočívající v přeposílání peněz přes osobní účty. Nabídky podle úřadu cílí hlavně na mladou generaci. Úřad v roce 2024 přijal 6 485 oznámení podezřelých obchodů, podal 713 trestních oznámení a zajistil 3,2 miliardy Kč. Informace o méně závažných podvodech, typicky phishingu, předal policii zrychlenou formou v 1 607 případech. O rok dříve to bylo 924 případů.

Kradená auta a zboží

Druhou velkou skupinou je obchod s kradenými auty. Pachatelé jim opatřují identitu jiného vozu, falešné doklady a fiktivní kupní smlouvy. Pak je registrují a prodávají (7 Tdo 962/2014, 4 Tdo 383/2012). Patří sem také překupnictví zboží z ukradených kamionů (4 Tdo 345/2017, 7 Tdo 177/2016).

Firmy, účty a kryptoměny

Odborná literatura jako typické „pračky“ uvádí podniky s velkým podílem hotovosti, například herny, restaurace nebo realitní kanceláře. Dále rozesílání peněz po menších částkách přes více účtů, převody do kryptoměn nebo off-shore společnosti. Finanční analytický úřad ve stejné zprávě zmiňuje také zneužívání kryptoaktiv a elektronických peněženek a účty fyzických osob, přes které se rozesílají peníze z nezaplacených daní a pojistného dál pracovníkům.

Pro jednatele, účetní a „nastrčené“ statutáry je zde riziko, že se o trestním rozměru dozví až od policie.

Co dělat, když vám banka zablokuje účet nebo přijde předvolání

• Peníze, které vám nečekaně přišly, nevybírejte a nikam neposílejte. Kontaktujte banku. Každý další převod se může stát důkazem úmyslu.
• Nemažte konverzace s „zaměstnavatelem“ ani zprávy z Telegramu, WhatsAppu nebo e-mailu. Právě ony často prokazují, že jste byli podvedeni a jednali v dobré víře.
• Nepodávejte vysvětlení bez obhájce. U bílých koní rozhoduje první výpověď o tom, zda půjde o úmysl, nedbalost, nebo o nic.
• Sepište si s obhájcem, jak jste se k nabídce dostali, co vám kdo řekl a kolik jste dostali. Rozhoduje, co jste v té chvíli věděli.
• Ověřte, zda jde o přečin. Pak přichází v úvahu odklon a trestní řízení může skončit bez odsouzení.

Související trestné činy

• Podvod (§ 209)
• Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240)
• Přijetí úplatku (§ 331)
• Krádež (§ 205)
• Zatajení věci (§ 219)
• Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234)
• Nadržování (§ 366)

Obhajoba u legalizace výnosů – jak postupuji

Obhajoba u hospodářských trestných činů stojí na detailu. U legalizace výnosů rozhoduje, co obviněný v danou chvíli věděl, zda je vůbec prokázán zdrojový trestný čin a jak se počítá hodnota věci. Zajistím obhajobu od prvního kontaktu s policií nebo bankou přes rozbor bankovních výpisů a komunikace až po hlavní líčení a dovolání. Prověřím, zda nejde o mírnější nedbalostní formu, zda nebyla nesprávně sečtena hodnota věcí a zda nepřichází v úvahu odklon.