Jedním z dalších trestných činů s nimiž máme v obhajobě klientů značné zkušenosti, je přečin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 trestního zákoníku (dále „TZ“). Článek přináší k tomuto tématu podrobnější informaci, využitelnou podezřelým, obviněným a každým koho se tato problematika dotýká.

Aktuální znění § 355 TZ

Nejdříve si zde zobrazíme celé znění § 355 TZ, aby bylo jasné o čem bude řeč:

Jaké jednání je trestné?

Předpokladem trestnosti samotného hanobení (viz text: „Kdo veřejně hanobí“) je jeho provedení z rasové diskriminační pohnutky [viz text písm. a), b) – v rámci odstavce 1].

Pojem hanobení (odstavec 1)

Pro pochopení tohoto trestného činu je nutné nejdříve pochopit pojem hanobení. Pro definování tohoto pojmu se většinou vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2006, sp. zn. Tpjn 302/2005:

Hanobením se rozumí subjektivní, hrubě urážlivý projev směřující k hrubému znevážení některého národa, jeho jazyka, některé etnické skupiny nebo rasy, anebo skupiny obyvatel republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. Urážlivost projevu může vyplývat buď již z obsahu a způsobu jeho přednesu, nebo provedení, popř. z jiných okolností, za nichž byl učiněn. Nezáleží na tom, jaký měl hanobící projev na veřejnosti ohlas.

Výše uvedený urážlivý projev může být proveden i formou satiry, humoru, zesměšnění, k tomu viz například projevy vůdců nacistických a stalinistických režimů, směřující proti jejich ideologickým nepřátelům.

Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále „ESLP“) může mít hanobení i formu publikace nebo knihy, zpracovaná odborným literárním stylem, která odkazuje na věcné informace a fakta.

Pojem rasové diskriminační pohnutky [odstavec 1, písm. a), b)]

K naplnění rasové diskriminační pohnutky dojde tím, že hanobení bude provedeno ve vztahu k diskriminačním znakům uvedeným v odstavci 1, písm. a). b), tedy:

• národ a/nebo jeho jazyk,
• rasu,
• etnickou skupinu,
• skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu,
• příslušnost k etnické skupině,
• národnost,
• politické přesvědčení,
• vyznání,
• nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.

Judikatura ESLP

K lepšímu pochopení jaké konkrétní jednání může být trestné a které ne, je vhodné nahlédnout do rozhodovací praxe ESLP.

Jde o to, že zde řešený přečin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 TZ, je rovněž také vybočením z ústavně i lidskoprávně garantovaného práva člověka na svobodu projevu. Svoboda projevu je v České republice garantována v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Pro lidi nacházející se na území České republiky je svoboda dále shodně garantována Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla přijata v Římě 04.11.1950 a pro ČR byla vyhlášena sdělením č. 209/1992 Sb (dále „Úmluva„), a to konkrétně v jejím článku 10.

Jde o to, že osobám, které byl v členských státech Úmluvy uložen trest za překročení mezí svobody projevu, tedy za některý verbální trestný čin, (tj. včetně trestného činu řešeného tímto článkem), se často v poslední instanci dovolávají ochrany u ESLP.

Stejně tak se v poslední instanci k ESLP dovolávají osoby, kterým bylo v členském státě Úmluvy upřeno právo na svobodu projevu.

Jelikož rozhodnutí ESLP jsou pro členské státy závazné je závazná i poměrně obsáhlá judikatura ESLP, a to i ve vztahu k přečinu řešenému tímto článkem – hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 TZ. Z tohoto důvodu tento článek, pro větší pochopení a rozlišení, jaké jednání je ještě v mezích svobody projevu a jaké je už za jeho hranicí a může být trestné podle § 355 TZ, odkazuje na judikaturu ESLP:

Trestní postih za plakát „Islám pryč z Británie – Chraňte britský lid“

Jedná se o judikát ESLP: NORWOOD proti Spojenému království, č. 23131/03, rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. listopadu 2004. ESLP připustil možnost trestního postihu stěžovatele za následující skutek:

Stěžovatel působil jako regionální organizátor Britské národní strany („BNP“ – krajně pravicová politická strana). V období od listopadu 2001 do 9. ledna 2002 vystavil ve svém bytě v prvním patře plakát (60 cm × 38 cm), který mu poskytla BNP. Plakát zobrazoval fotografii hořících Dvojčat s nápisem „Islam out of Britain – Protect the British People“ („Islám pryč z Británie – Chraňte britský lid“) a se symbolem půlměsíce a hvězdy v zákazu (přeškrtnuté znamení).

Plakát byl policií odstraněn po stížnosti jednoho občana. Následující den kontaktoval policista stěžovatele telefonicky a vyzval ho, aby se dostavil k výslechu na místní policejní stanici. Stěžovatel odmítl přijít.

Poté byl stěžovatel obviněn z přitěžujícího trestného činu podle § 5 zákona o veřejném pořádku z roku 1986 (viz níže), spočívajícího ve veřejném vystavení, s nepřátelstvím vůči rasové nebo náboženské skupině, jakéhokoli nápisu, znamení nebo jiné viditelné reprezentace, která je výhružná, urážlivá nebo ponižující, a to na místě, kde by ji mohl vidět někdo, kdo by tím mohl být obtěžován, poplašen nebo znepokojen.

Stěžovatel se prohlásil nevinným a ve své obhajobě tvrdil, že plakát se vztahoval k islámskému extremismu, nikoli k islámu jako náboženství, a nebyl urážlivý ani ponižující. Dále namítal, že jeho odsouzení by představovalo porušení práva na svobodu projevu podle článku 10 Úmluvy.

Dne 13. prosince 2002 byl stěžovatel uznán vinným soudcem Browningem u Magistrátního soudu v Oswestry a odsouzen k pokutě ve výši 300 liber.

Trestní postih za knihu „Výchozí mýty izraelské politiky“

Jedná se o judikát ESLP: GARAUDY proti Francii, č. 65831/01, rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. června 2003. ESLP připustil možnost trestního postihu stěžovatele za následující:

Filozof a bývalý politik Roger Garaudy vydal v roce 1995 knihu „Výchozí mýty izraelské politiky“, v níž popíral holocaust a zpochybňoval existenci plynových komor i počet židovských obětí. Na základě stížností několika organizací byl ve Francii opakovaně trestně stíhán a odsouzen za popírání zločinů proti lidskosti, rasově urážlivé výroky a podněcování k nenávisti vůči židovské komunitě.

Trestní postih za „aktivity inspirované národním socialismem“

Jedná se o judikát ESLP: Schimanek proti Rakousku č. 65831/01, ze dne 01.02.2000.

ESLP připustil možnost trestního postihu: Hans Jörg Schimanek, rakouského občana, který byl odsouzen podle zákona o zákazu nacismu za vedení krajně pravicové organizace VAPO, která pořádala paramilitární výcviky a šířila nacistickou ideologii. Cílem bylo podkopat nezávislost Rakouska a prosadit jeho připojení k „Velkému Německu“. Byl uznán vinným z činnosti inspirované nacistickými idejemi a odsouzen k trestu osmi let vězení.

Kvalifikované – přísnější skutkové podstaty (odstavec 2)

K naplnění kvalifikovaných – přísnějších skutkových podstat podle odstavce 2, za který hrozí až 3 roky odnětí svobody, je nutné, aby ke spáchání činu došlo: