Trest zákazu držení a chovu zvířat podle § 74a trestního zákoníku znamená pro odsouzeného zákaz:
- držení zvířete,
- chov zvířete,
- péče o zvíře.
Držením zvířete se rozumí, že osoba má živé zvíře ve své faktické moci, a může jej tedy ovládat a disponovat s ním.
Chov zvířete vymezuje veterinární zákon, že je to každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu.
Za péči o zvíře lze považovat všechny aktivity, jejichž cílem je zajišťování potřeb zvířete, tedy zejména poskytování krmiva, zajišťování veterinární péče a dalších aktivit nutných k uchování či zlepšení zdraví zvířat, případně činnosti potřebné pro zajišťování určitého komfortu zvířat (stříhání srsti, čištění prostor, v nichž zvíře přebývá, apod.).
Pokud tedy manželka odsouzeného má předmětného psa výlučně v jejím držení, jen sama zajišťuje jeho chov a péči o něj, tak by mělo být vše v pořádku. Pokud ale manželé spolu žijí v jednom bytě, bude zřejmě složité toto vysvětlit a obhájit si to před soudem, který prostřednictvím Veterinární správy má kontrolovat výkon trestu.
Pokud veterinární správa provede namátkovou kontrolu, její výsledek předá soudu a ten dospěje k závěru, že odsouzený neplní podmínky uloženého trestu, může být obviněn z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku, za což hrozí až dvouletý trest odnětí svobody.
HLEDAT V TEXTU
Trest zákazu držení a chovu zvířat podle § 74a trestního zákoníku znamená pro odsouzeného zákaz:
- držení zvířete,
- chov zvířete,
- péče o zvíře.
Držením zvířete se rozumí, že osoba má živé zvíře ve své faktické moci, a může jej tedy ovládat a disponovat s ním.
Chov zvířete vymezuje veterinární zákon, že je to každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu.
Za péči o zvíře lze považovat všechny aktivity, jejichž cílem je zajišťování potřeb zvířete, tedy zejména poskytování krmiva, zajišťování veterinární péče a dalších aktivit nutných k uchování či zlepšení zdraví zvířat, případně činnosti potřebné pro zajišťování určitého komfortu zvířat (stříhání srsti, čištění prostor, v nichž zvíře přebývá, apod.).
Pokud tedy manželka odsouzeného má předmětného psa výlučně v jejím držení, jen sama zajišťuje jeho chov a péči o něj, tak by mělo být vše v pořádku. Pokud ale manželé spolu žijí v jednom bytě, bude zřejmě složité toto vysvětlit a obhájit si to před soudem, který prostřednictvím Veterinární správy má kontrolovat výkon trestu.
Pokud veterinární správa provede namátkovou kontrolu, její výsledek předá soudu a ten dospěje k závěru, že odsouzený neplní podmínky uloženého trestu, může být obviněn z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) trestního zákoníku, za což hrozí až dvouletý trest odnětí svobody.