Aktualizace: 04.10.2025

O náhradě škody a/nebo újmy a/nebo bezdůvodného obohacení (dále jen „náhrada škody“) způsobené trestným činem může rozhodnout trestní soud až v hlavním líčení. Takového rozhodnutí není ale automatické. Poškozený totiž musí stanoveným způsobem požadovanou náhradu škody uplatnit (navrhnout) nejpozději do okamžiku, kdy soud v hlavním líčení začne provádět dokazování.

Včasné uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení

Nárok na náhradu škody je nutno uplatnit včas, což znamená nejpozději v hlavním líčení před zahájením dokazování. Dokazování se zpravidla zahajuje výslechem obžalovaného.

Pokud do tohoto okamžiku není nárok uplatněn, nemůže soud v trestním řízení náhradu škody poškozenému přiznat. To platí i v případě, poškozený nebyl orgány činnými v trestním řízení řádně poučen, jak má nárok uplatnit.

Tuto chybu může poškozený napravit, pokud dojde například ke zrušení rozsudku v odvolacím řízení a pokud se celé hlavní líčení opakuje znovu od začátku. Obdobná situace může nastat v souvislosti s dovolacím řízením a se řízením o stížnosti pro porušení zákona.

Pokud je sjednávána dohoda o vině a trestu, je nutné nárok na náhradu škody uplatnit nejpozději při prvním jednáním o této dohodě.

Náležitosti návrhu na náhradu škody v trestním řízení

Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit způsobem a formou, které nevzbuzují pochybnosti, že poškozený skutečně požaduje náhradu.

Za řádný návrh nelze považovat např. vyjádření poškozeného v rámci jeho výslechu v přípravném řízení, že „…bude požadovat náhradu škody v plné výši…“. Rovněž neobstojí, pokud poškozený předloží pouhé vyčíslení výše náhrady škody nebo fakturu za opravu poškozeného majetku apod.

Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit vůči určité osobě, tj. proti konkrétnímu obviněnému.

Pokud je obviněných více, poškozený musí vyhodnotit, zda za škodu odpovídají všichni nebo jen někteří. Nárok na náhradu škody potom poškozený musí uplatnit proto těm obviněným, kteří za ni odpovídají. V případech kdy je toto složité vyhodnotit, je lépe nárok na náhradu škody uplatnit proti všem nebo více obviněným než méně. To stejné platí pro to, zda požadovat na spoluobviněných nahradit škodu společně a nerozdílně nebo podle podílu na zavinění škody. Pokud si poškození zde není jistý, je lépe na spoluobviněných požadovat škodu společně a nerozdílně.

Forma uplatnění nároku

Návrh na náhradu škody lze provést ústně, do protokolu, například během výslechu poškozeného (jako svědka) v přípravném řízení.

Lze ale spíše doporučit písemnou formu návrhu, doručením datovou schránkou, písemným podáním (dopisem) policejnímu orgánu v přípravném řízení nebo osobním předáním během výslechu, oproti písemnému potvrzení. Oproti ústnímu podání do protokolu si poškozený v písemné formě může vše lépe promyslet a překontrolovat, zda někde nemá chybu.

Důvod nároku

V návrhu na náhradu škody je nutné také uvést důvod (odůvodnění).

Jako uvedení důvodu nároku poškozeného na náhradu škody, zpravidla postačuje uvést, že skutkem uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání byla poškozenému způsobena škoda, když z tohoto důvodu uplatňuje jeho nárok na náhradu škody.

Pokud poškozený návrh podává po podání obžaloby lze obdobně uvést např., že skutkem uvedeným v obžalobě byla poškozenému způsobena škoda, když z tohoto důvodu uplatňuje jeho nárok na náhradu škody.

Výše nároku

Pokud jde o „výši“ nebo „rozsah“, lze je uvést přesnou částkou způsobené škody nebo nemajetkové újmy nebo získaného bezdůvodného obohacení nebo minimální výší způsobené škody nebo nemajetkové újmy nebo minimálním rozsahem získaného bezdůvodného obohacení (např. když poškozený nezná dosud přesnou výši škody nebo nemajetkové újmy nebo přesný rozsah bezdůvodného obohacení), popř. postačí i uvedení takových údajů, z nichž přesná výše jednoznačně vyplývá (např. uvedením bodového ohodnocení bolestného či ztížení společenského uplatnění).

V trestním řízení nelze požadovat náhradu škody formou uvedením poškozené věci do předešlého stavu. Náhradu škody je proto nutné požadovat v penězích.

Doložení důvodu a výše nároku

Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. Poškozený dokládá důvod a výši uplatněného nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného oboh acení příslušnými doklady (např. jde-li o škodu způsobenou zničením nové věci, prodejním paragonem, kopií účtenky nebo jiným pokladním dokladem o jejím zakoupení) nebo odbornými vyjádřeními (např. při ublížení na zdraví lékařským ohodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění) či znaleckými posudky (např. o škodě způsobené poškozením opotřebené věci nebo o důvodu a výši nemajetkové újmy či o důvodu a výši bezdůvodného obohacení získaného obviněným na jeho úkor) apod.

Pokud poškozený jeho nárok řádně nedoloží, může jej soud vyzvat, aby tak učinil a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tímto způsobem nemusí soud postupovat v případě, že tomu brání důležité důvody, například nutnost urychleného vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu.

Výši požadované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo rozsahu požadovaného bezdůvodného obohacení, které byly uplatněny řádně a včas, je možno v průběhu dalšího řízení měnit, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě v hlavním líčení, event. veřejném zasedání o odvolání. Na upřesnění výše nebo rozsahu uplatňovaného nároku má totiž vliv průběh dokazování, zejména když je více škůdců nebo bezdůvodně obohacených (obžalovaných) a rozvrh požadovaných náhrad závisí na účasti obžalovaných na jejím způsobení nebo jeho získání.

HLEDAT  V TEXTU
Orgány činné v trestním řízení a policejní orgán
Donucovací prostředky

O náhradě škody a/nebo újmy a/nebo bezdůvodného obohacení (dále jen „náhrada škody“) způsobené trestným činem může rozhodnout trestní soud až v hlavním líčení. Takového rozhodnutí není ale automatické. Poškozený totiž musí stanoveným způsobem požadovanou náhradu škody uplatnit (navrhnout) nejpozději do okamžiku, kdy soud v hlavním líčení začne provádět dokazování.

Včasné uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení

Nárok na náhradu škody je nutno uplatnit včas, což znamená nejpozději v hlavním líčení před zahájením dokazování. Dokazování se zpravidla zahajuje výslechem obžalovaného.

Pokud do tohoto okamžiku není nárok uplatněn, nemůže soud v trestním řízení náhradu škody poškozenému přiznat. To platí i v případě, poškozený nebyl orgány činnými v trestním řízení řádně poučen, jak má nárok uplatnit.

Tuto chybu může poškozený napravit, pokud dojde například ke zrušení rozsudku v odvolacím řízení a pokud se celé hlavní líčení opakuje znovu od začátku. Obdobná situace může nastat v souvislosti s dovolacím řízením a se řízením o stížnosti pro porušení zákona.

Pokud je sjednávána dohoda o vině a trestu, je nutné nárok na náhradu škody uplatnit nejpozději při prvním jednáním o této dohodě.

Náležitosti návrhu na náhradu škody v trestním řízení

Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit způsobem a formou, které nevzbuzují pochybnosti, že poškozený skutečně požaduje náhradu.

Za řádný návrh nelze považovat např. vyjádření poškozeného v rámci jeho výslechu v přípravném řízení, že „…bude požadovat náhradu škody v plné výši…“. Rovněž neobstojí, pokud poškozený předloží pouhé vyčíslení výše náhrady škody nebo fakturu za opravu poškozeného majetku apod.

Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit vůči určité osobě, tj. proti konkrétnímu obviněnému.

Pokud je obviněných více, poškozený musí vyhodnotit, zda za škodu odpovídají všichni nebo jen někteří. Nárok na náhradu škody potom poškozený musí uplatnit proto těm obviněným, kteří za ni odpovídají. V případech kdy je toto složité vyhodnotit, je lépe nárok na náhradu škody uplatnit proti všem nebo více obviněným než méně. To stejné platí pro to, zda požadovat na spoluobviněných nahradit škodu společně a nerozdílně nebo podle podílu na zavinění škody. Pokud si poškození zde není jistý, je lépe na spoluobviněných požadovat škodu společně a nerozdílně.

Forma uplatnění nároku

Návrh na náhradu škody lze provést ústně, do protokolu, například během výslechu poškozeného (jako svědka) v přípravném řízení.

Lze ale spíše doporučit písemnou formu návrhu, doručením datovou schránkou, písemným podáním (dopisem) policejnímu orgánu v přípravném řízení nebo osobním předáním během výslechu, oproti písemnému potvrzení. Oproti ústnímu podání do protokolu si poškozený v písemné formě může vše lépe promyslet a překontrolovat, zda někde nemá chybu.

Důvod nároku

V návrhu na náhradu škody je nutné také uvést důvod (odůvodnění).

Jako uvedení důvodu nároku poškozeného na náhradu škody, zpravidla postačuje uvést, že skutkem uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání byla poškozenému způsobena škoda, když z tohoto důvodu uplatňuje jeho nárok na náhradu škody.

Pokud poškozený návrh podává po podání obžaloby lze obdobně uvést např., že skutkem uvedeným v obžalobě byla poškozenému způsobena škoda, když z tohoto důvodu uplatňuje jeho nárok na náhradu škody.

Výše nároku

Pokud jde o „výši“ nebo „rozsah“, lze je uvést přesnou částkou způsobené škody nebo nemajetkové újmy nebo získaného bezdůvodného obohacení nebo minimální výší způsobené škody nebo nemajetkové újmy nebo minimálním rozsahem získaného bezdůvodného obohacení (např. když poškozený nezná dosud přesnou výši škody nebo nemajetkové újmy nebo přesný rozsah bezdůvodného obohacení), popř. postačí i uvedení takových údajů, z nichž přesná výše jednoznačně vyplývá (např. uvedením bodového ohodnocení bolestného či ztížení společenského uplatnění).

V trestním řízení nelze požadovat náhradu škody formou uvedením poškozené věci do předešlého stavu. Náhradu škody je proto nutné požadovat v penězích.

Doložení důvodu a výše nároku

Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. Poškozený dokládá důvod a výši uplatněného nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného oboh acení příslušnými doklady (např. jde-li o škodu způsobenou zničením nové věci, prodejním paragonem, kopií účtenky nebo jiným pokladním dokladem o jejím zakoupení) nebo odbornými vyjádřeními (např. při ublížení na zdraví lékařským ohodnocením bolestného a ztížení společenského uplatnění) či znaleckými posudky (např. o škodě způsobené poškozením opotřebené věci nebo o důvodu a výši nemajetkové újmy či o důvodu a výši bezdůvodného obohacení získaného obviněným na jeho úkor) apod.

Pokud poškozený jeho nárok řádně nedoloží, může jej soud vyzvat, aby tak učinil a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tímto způsobem nemusí soud postupovat v případě, že tomu brání důležité důvody, například nutnost urychleného vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu.

Výši požadované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo rozsahu požadovaného bezdůvodného obohacení, které byly uplatněny řádně a včas, je možno v průběhu dalšího řízení měnit, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě v hlavním líčení, event. veřejném zasedání o odvolání. Na upřesnění výše nebo rozsahu uplatňovaného nároku má totiž vliv průběh dokazování, zejména když je více škůdců nebo bezdůvodně obohacených (obžalovaných) a rozvrh požadovaných náhrad závisí na účasti obžalovaných na jejím způsobení nebo jeho získání.